V Krkonoších zcela shořela památná Petrova bouda

Místo, kde do nedělní noci stávala bouda patřící společně s nedalekou Martinovkou a Labskou boudou k nejvýše položeným objektům nad Špindlerovým Mlýnem nyní připomíná pouze kamenné torzo přízemí a uvnitř ohořelý dřevěný skelet jedné z budov.

„Postupně jsme se dověděli, že kouř bylo od Petrovky v okolí cítit od nedělního večera. Zprávu o požáru jsme dostali po dvanácti hodinách, kdy už byla bouda zničena. Požár nebylo kvůli husté mlze možné na dálku uvidět,“ popsal jeden ze zasahujících hasičů. „Bylo po všech stránkách naprosto ideální počasí pro dobře utajený zničující požár,“ podotkl.

Bouda ve výšce 1 288 metrů zapsaná v seznamu kulturních památek zahořela během posledních čtrnácti dnů podruhé. Hasiči nedávno v jedné z trojice budov, kde občas nelegálně přespávají turisté, hasili banální požár dřevěného obložení jedné z místností.

Boudu na česko-polském pomezí se podařilo díky včasné likvidaci jediného ohniska požáru zachránit. Noc z neděle na pondělí však pro hřebenový komplex znamenala totální zkázu. Hasiči už pouze asistovali u konce kdysi honosné boudy postavené v roce 1811 Johannem Pittermannsem.

„Ohnisek požáru bylo patrně tentokrát víc v každé ze tří prakticky oddělených budov. Jinak by zřejmě nedošlo k takto katastrofálním důsledkům. Bylo by asi hodně naivní si myslet, že v každé budově bylo několik nezvaných nocležníků, kteří nezávisle na sobě svůj provizorní příbytek z nedbalosti zapálili,“ spekulují hasiči.

„Světlo do toho snad přinese probíhající vyšetřování,“ dodávají. Zásah desítek hasičů ze Špindlerova Mlýna, Vrchlabí, Hostinného a Trutnova komplikovala možná přítomnost hořlavých a výbušných látek uvnitř hořícího objektu.

„Nádrže s mazutem a plynem byly naštěstí prázdné. Nikdo ale neví, co všechno tam může být. Naštěstí nádrž s deseti kubíky vody je kousek od boudy. Doufejme, že tam nezůstal žádný člověk,“ přiblížil poloprofesionální hasič ze Špindlerova Mlýna Milan Růžička.

Začátek konce Petrovy boudy začal rokem 1949, kdy se renomovaný hřebenový hotel změnil v odborářskou rekreačku. Změnou režimu přešla bouda po listopadu 1989 opět do soukromých rukou, což ovšem znamenalo dokonání započaté zkázy.

Majitel boudu kvůli žalostnému stavu a vysokým nákladům na rekonstrukci opustil a ponechal svému osudu. Petrovku nakonec v roce 2008 získala společnost Snowy Chalet která totálně vybydlený hřebenový komplex pouze nepříliš dokonale zabezpečila proti průniku vandalů.

Na webu petrovabouda.cz se v diskuzi na konci července objevil příspěvek, který kompletní vyhoření památky předpokládal poté, co Česká televize odvysílala reportáž o požáru v objektu. "Když už teď veřejnost ví, že to tam může kdekdo zapálit, tak to nebude dlouho trvat a Petrovka zmizí navždy pod hromadou popela," napsal uživatel Tomáš 21. července.

Požárem zničenou Petrovku chce společnost, která boudu vlastní, postavit od základu znovu. „Původně jsme plánovali rekonstrukci, ale když to dopadlo takto, nezbude než, už z určité piety, postavit nový objekt, který by Petrovku připomínal. Nepůjde však o žádné betonové monstrum, nýbrž objekt, který bude zapadat do horské krajiny. Kdy začneme, zatím nelze říci,“ řekl Právu jednatel společnosti Snowy Chalet Karel Janda.

Veškeré cenné předměty, které kdysi tvořily inventář Petrovky, stačili majitelé během posledních dvou let z boudy odvézt. „Postupně je hodláme restaurovat a vrátit do nové boudy. Věci jsme odvezli proto, že během let, kdy bouda byla zavřená, tam docházelo k nezákonným průnikům, a podle našich informací tam občasné skupinky vařily drogy,“ sdělil Janda.