Článek
Jeden příklad za všechny: z interních dokumentů policejního prezidia, které má Právo k dispozici, vyplývá, že např. koncepce a metodiku pro kriminálku nebo taktiku zadržení pachatele tvoří na oddělení vzdělávání policistka v hodnosti podplukovníka s dvouletou praxí.
Celou si ji přitom tato absolventka fakulty tělesné výchovy a sportu „odkroutila“ právě na vzdělávacím oddělení a vzhledem ke svému zařazení ve velmi vysoké deváté platové třídě má stejnou tarifní mzdu (zhruba 30 tisíc korun základ) jako např. okresní policejní šéf s odslouženými dvaceti lety.
Výš už jsou jen šéfové krajských policejních ředitelství, celorepublikových útvarů a nejužší vedení celé policie, tedy prezident a jeho náměstci.
Absolventka má plat jako zkušený kriminalista
A další příklad: na oddělení operačního odboru policejního prezidia vedeného Petrem Vaňatou nastoupila nedávno coby čerstvá absolventka vysoké školy jeho sedmadvacetiletá dcera Andrea. Jako metodik má hodnost kapitána a osmou platovou třídu. Pro srovnání stejně jako ona je na tom např. kriminalista, který 15 let vyšetřuje vraždy.
„To je samozřejmě naprosto špatně, nabourává to celý kariérní řád. Zkušení policisté z výkonu pak mají oprávněný pocit, že celá jejich práce a zkušenosti jsou úplně k ničemu,“ poznamenal k tomu první náměstek ministra vnitra Jaroslav Hruška.
V takto vysoké funkci by podle něj měl tvořit metodiku pro policisty někdo, kdo sloužil deset let např. na zásahovce a má kromě nutného vysokoškolského vzdělání i nutné zkušenosti z praxe.
Ze školy rovnou na podplukovníky
Podobných případů jsou přitom jen na policejním prezidiu desítky. Právě takoví policisté se teď nejvíc bojí o svou budoucnost, ministerstvo vnitra totiž v rámci úsporných opatření tlačí vedení policie ke zrušení stovek těchto pozic.
Z návrhu restrukturalizace policie z dílny speciální ministerské komise ostatně vyplývá, že experti považují v rámci prezidia za naprosto zbytečných až 105 pozic v deváté platové třídě a 53 v osmé a navrhují je bez náhrady zrušit.
„Jsou to různí analytici, metodici, personalisti a další podobné funkce. Často je to tak, že lidé nastupují z vysokých škol a okamžitě jsou z nich podplukovníci. Je to zodpovědnost těch funkcionářů, kteří je na taková vysoká místa nabrali,“ poznamenal Hruška, který v minulosti působil jako detektiv na elitním protimafiánském útvaru.
Podobně jako on se pak vyjádřili i šéfové dvou největších policejních odborových organizací, tedy Milan Štěpánek a Zdeněk Buřič.
Zrušit 588 míst
Mluvčí policejního prezidia Pavla Kopecká nicméně odmítla, že by obsazování vysokých funkcí lidmi bez praxe bylo u policie běžné. „Samozřejmě se mohou stát excesy, ale v žádném případě to není pravidlo,“ uvedla mluvčí.
Závěry ministerské pracovní skupiny, která navrhla v celé policii zrušit bez náhrady 588 pozic a další stovky jich zcivilnit, v neděli nechtěla komentovat. „V současné době analyzujeme výsledky práce této komise a porovnáváme je s naší vlastní analýzou. Dokud naše závěry nepředáme ministerstvu vnitra, tak se k tomu nebudeme vyjadřovat,“ konstatovala Kopecká.
Policejní prezident Petr Lessy má od šéfa resortu vnitra Jana Kubiceho čas na dodání svých připomínek k závěrům komise do úterý. Teprve pak se má rozhodnout o tom, které z návrhů skupiny se budou skutečně realizovat.