Článek
Zlom přišel v roce 2001. To Český kriminalistický ústav získal od Američanů systém Codis na nové zpracování a ukládání genetických stop. A právě tento moment byl klíčovým pro dopadení brutálního vraha z Klučova na Kolínsku.
Předposlední dubnovou noc roku 1990 tam tehdy neznámý pachatel v jednom z domků zavraždil a poté sexuálně zneužil matku a její dvě dcery. Pátrání po vrahovi bylo roky neúspěšné. A až po dlouhých třinácti letech kriminalisté díky moderním metodám pachatele dopadli.
DNA profil Profil jedince sestavený podle výsledků testování jednoho nebo více genetických markerů.CODIS Combined DNA Indexing System – soubor lokálních a státních počítačových databází a aplikací. V České republice CODIS používán Policií ČR pro vedení a správu Národní databáze DNA.Zdroj: dna.com.cz |
Kriminalisté Jaroslava Gančarčíka nedopadli hned. Před úspěchem je totiž čekala dlouhá a hlavně mravenčí práce. To znamenalo, že se muselo natipovat a odebrat vzorky řadě osob. A poté provést porovnání se zajištěnými stopami z místa činu a odebranými vzorky.
Památný den pro kriminalisty nastal patnáctého října, kdy brněnští policisté zatkli Gančarčíka za několik znásilnění. A jeho profil odpovídal tomu, který byl zajištěný v Klučově.
Gančarčík ale zpočátku tvrdil, že je to nesmysl a že v Klučově nikdy nebyl. Po doložení vzorků DNA se ale ke všemu přiznal. Nebyl totiž důvod zapírat. Vymlouval se sice, že si z osudné noci nic nepamatuje, protože byl pod vlivem rohypnolu, který zapíjel alkoholem.
Přestože se jednalo o jednu z nejbrutálnějších vražd, se kterými se kriminalisté setkali, soud potrestal Jaroslava Gančarčíka za trojnásobnou vraždu šestnácti lety a třemi měsíci žaláře. Soud nemohl totiž uložit vyšší trest, protože případ musel posuzovat podle zákonů platných v době činu.
Případy s přispěním ND DNA
Pokud je analýza DNA úspěšná, může vést k individuální identifikaci jedince. Ale samotné zjištění přítomnosti biologického materiálu na místě trestného činu nemusí znamenat, že se daná osoba skutku dopustila. Je to pouze jeden z důkazů a je dále na vyšetřovatelích, aby zajistili ještě další důkazy, které by čin pachatele prokázali. ND DNA jim v jejich snažení velice pomáhá, o čemž svědčí několik medializovaných případů z posledních dvou let.
Vrah v „béžovém či olizovač“. Tak se přezdívalo muži, který se v roce 2009 dopustil série pěti ozbrojených loupežných přepadení v hernách a bankách v Praze. Během přepadení herny v pražských Stodůlkách dokonce zastřelil barmana. Na stopu tohoto nebezpečného pachatele přivedla pražské kriminalisty ND DNA, kde byla nalezena shoda profilu DNA stopy zajištěné na nábojnici z místa činu s jeho profilem DNA, který byl v databázi uložen. Jak se později ukázalo, jednalo se o občana Ruska, který se v ČR zdržoval od roku 1993. Za předchozí trestnou činnost strávil čtyři roky ve vězení, kde mu byl také odebrán bukální stěr. Na jaře 2009 byl z vězení propuštěn a krátce nato v páchání trestné činnosti pokračoval.
V srpnu 2009 bylo v Dolnomlýnském rybníce v Praze-Kunraticích nalezeno tělo řidiče taxislužby, kterého pachatel zastřelil. Poblíž místa činu kriminalisté zajistili plastovou láhev, z níž se genetikům KÚP podařilo stanovit profil DNA. Porovnáním profilu v ND DNA byla zjištěna shoda s profilem muže, kterému byl odebrán bukální stěr ve vězení v roce 2007. Tato indicie pomohla pražským kriminalistům odhalit totožnost pachatele, kterého v únoru 2010 zadrželi.
Jak již bylo zmíněno, v ND DNA je uloženo cca 15 000 profilů DNA stop z míst neobjasněných trestných činů. Stává se, že se podaří objasnit trestný čin, který byl spáchán i před několika lety. Jedním z nich je případ brutálního znásilnění ženy, k němuž došlo v roce 2008 v Ostravě-Michálkovicích. Pachatel byl usvědčen po dvou letech při vyšetřování úplně jiného případu, kdy v ND DNA vyšla shoda jeho profilu DNA s profilem DNA stopy zajištěné v případu znásilnění z roku 2008.
Celých sedm let unikal spravedlnosti pachatel, který v roce 2003 přepadl v Praze u hotelu Olympik taiwanského občana. Krádež fotoaparátu skončila zraněním turisty, který na následky poranění hlavy zemřel. Pachatel při útěku ztratil stativ, na kterém byla jeho krev. Genetici KÚP stanovili profil DNA, který porovnali v ND DNA, ale v té době shodu nezjistili. Pachatel se v průběhu let dopouštěl další trestné činnosti, v rámci jejíhož vyšetřování mu byl odebrán bukální stěr. Po vložení jeho profilu DNA do ND DNA vyšla shoda s profilem DNA stopy pocházející z loupeže u hotelu Olympik. Díky této nové skutečnosti pražští kriminalisté případ znovu otevřeli a zadrželi muže, který se k loupeži přiznal.
Pouhé čtyři roky zbývaly k promlčení vraždy ženy, k níž došlo v roce 1994 v Ústí nad Labem. I zde sehrála významnou roli ND DNA, kde byla zjištěna shoda profilu DNA stopy z místa činu s profilem DNA osoby ve výkonu trestu. Šlo o recidivistu, který je ve vězení za další vraždu – své vlastní babičky. Nakonec dostal dalších 13 let.
Za 17 let starou vraždu dostal v pondělí u ústeckého krajského soudu 50letý Jiří Kutner z Litvínova 13letý trest v nejpřísnějším vězení. Ten si začne odpykávat ale až v roce 2022, kdy mu skončí 23letý trest za vraždu své babičky. Dohromady má tak ve vězení strávit ještě téměř čtvrt století. Kutner měl zavraždit 55letou ženu v jejím bytě v centru Ústí, uškrtil ji nohavicí od punčochy. Podezření na něj padlo až loni díky testům DNA. [celá zpráva]
Zatím posledním případem, na kterém bychom mohli deklarovat funkčnost a přínos ND DNA pro objasňování trestné činnosti, je vražda Aničky J. z Prahy. I zde přivedla kriminalisty na stopu podezřelé osoby právě ND DNA. Ukázala shodu profilu DNA stopy zajištěné na batohu dívky s profilem DNA Otakara Tomka, který byl nakonec na základě nepřímých důkazů označen za pravděpodobného pachatele. Někteří kritici ND DNA navrhují, aby v ní byly uloženy pouze profily osob, které se dopustí závažné trestné činnosti, ale tento případ dokazuje, že i pachatel drobné majetkové trestné činnosti se v budoucnu může dopustit závažného činu, jakým je vražda.
DNA
DNA je nukleová kyselina, která je nositelkou genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např. RNA viry). DNA je tedy pro život nezbytnou látkou, která ve své struktuře kóduje a buňkám zadává jejich program a tím předurčuje vývoj a vlastnosti celého organismu.
DNA je biologická makromolekula - polymer, dvoušroubovice tvořená dvěma řetězci tzv. nukleotidů. Nukleotidy jsou vždy složeny z cukru deoxyribózy, fosfátové skupiny a jedné ze čtyř nukleových bází.
Informační funkci mají právě báze, jimiž může být adenin (A), guanin (G), cytosin (C) nebo thymin (T). První dvě patří mezi puriny, zbylé mezi tzv. pyrimidiny. V dvoušroubovici DNA se nachází dvě navzájem spletené šroubovice, které každá míří opačným směrem (jsou antiparalelní). Mezi protilehlými bázemi obou vláken se vytváří vodíkové můstky, a to vždy mezi guaninem a cytosinem, nebo mezi adeninem a thyminem.
DNA je hlavní složkou tzv. chromatinu, směsi nukleových kyselin a proteinů. U eukaryotických organizmů (jako např. rostliny a živočichové) je DNA uložena zejména uvnitř buněčného jádra, zatímco u prokaryot (např. bakterie) se DNA nachází volně v cytoplazmě.
Zdroj: wikipedia.cz