Článek
Sitta mladší se původně domáhal odškodného ve výši 1,8 milionu korun, které mu prvoinstanční soud loni přiznal. Odvolací senát pražského městského soudu byl ale jiného názoru a přiznal Sittovi „jen” 609 tisíc korun. Ministerstvo spravedlnosti už v minulosti Sittovi vyplatilo 70 tisíc.
„S ohledem na stávající rozhodovací praxi se tato částka odvolacímu soudu přiměřená nejeví,“ konstatovala soudkyně Lenka Marynková a argumentovala několika srovnatelnými případy nezákonného stíhání. Marynková také podotkla, že vysouzená částka je i tak značně vysoká a odpovídá sedmi tisícům za každý měsíc trestního stíhání, které trvalo přes sedm let. Marynková také zmínila specifičnost případu i jeho medializaci, což mělo rovněž vliv na zásah do Sittových práv.
Svědek proti Rittigovi Sitta svou tiskárnu Neograph netuneloval, rozhodl soud
Sitta mladší byl obžalován z tunelování papírny Neograph. Státní zástupkyně Dagmar Máchová, která v současnosti čelí obžalobě z vynášení neveřejných informací soukromému detektivovi, Sittu mladšího a jeho otce vinila z proplácení fiktivních faktur. Neographu tím měla vzniknout více než šestimilionová škoda. Vrchní soud v Praze ale před čtyřmi lety rozhodl, že žalovaný skutek není trestným činem.
„Jednání, kterého se obžalovaný dopustil, nenaplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu,“ konstatovala tehdy soudkyně Kateřina Jonáková, která zároveň vyjádřila pochybnosti o žalobkyni Máchové a vyšetřovateli Pavlu Nevtípilovi. „Existuje objektivní obava, že poměr těchto dvou osob k trestnímu řízení mohl být založen na jejich přímém zájmu na výsledku řízení,“ podotkla Jonáková.
Za nezákonné stíhání přiznal loni Obvodní soud pro Prahu 2 Sittovi mladšímu 1,73 milionu korun. Ministerstvo se proti rozhodnutí odvolalo a argumentovalo tím, že „jde o excesivní rozhodnutí, které neodpovídá setrvalé rozhodovací praxi.”
Sittův obhájce Petr Kočí zase argumentoval tím, že šlo o bezprecedentní případ a jeho klient pociťoval vůči orgánům činným v trestním řízení bezmoc a frustraci.
Smlouva o tisku jízdenek pro Prahu byla uzavřena podezřele hladce, řekl klíčový svědek
Sitta mladší si totiž v roce 2009 všiml podezřelé smlouvy mezi Neographem a pražským dopravním podnikem, která byla uzavřená v roce 2008. V roce 2009 se podle Sitty ml. v Neographu začaly objevovat faktury od firmy Cokeville Assets sídlící na Britských Panenských ostrovech.
Na její účet mělo podle této provizní smlouvy chodit 17 haléřů z každé vytištěné jízdenky pro dopravní podnik. Celkem si tak Cokeville měl přijít asi na 40 miliónů korun.
Když v roce 2011 Sitta starší ve spolupráci s Národním fondem proti korupci zveřejnil důkazy, odpovědí bylo trestní oznámení, které podle Sittů není ničím jiným než pomstou. „Bylo mi jasné, že je to jasná msta za moji aktivitu. Bylo mi jasné, že mě chtějí znevěrohodnit jako svědka v případné jízdenkové kauze, pokud by se dostala před soud. Byl to akt msty,“ prohlásil před čtyřmi lety Sitta mladší.
Soud definitivně očistil Rittiga s Dvořákem v jízdenkové kauze
Jízdenková kauza se k soudu nakonec dostala, všechny obžalované, mezi kterými kromě Rittiga figurovali například také bývalý šéf pražského dopravního podniku Martin Dvořák nebo podnikatel Peter Kmeť, ale soud nakonec zprostil obžaloby.
Osvobozen byl i další z obžalovaných Jan Janků, spoluvlastník Neographu (nyní Security Paper Mill), který Sittovu papírnu převzal v roce 2013 za vydatné pomoci žalobkyně Máchové.
Podjaté stíhání
Někdejší obchodní ředitel Neographu Sitta mladší byl stíhán za to, že zneužil interní informace z papírny, aby na její úkor získal prospěch. Pražský vrchní soud ho v říjnu 2018 pravomocně osvobodil, přičemž tehdy ostře zkritizoval dozorující státní zástupkyni Máchovou i policejního vyšetřovatele Nevtípila pro jejich pravděpodobnou podjatost.
Obžalobě původně čelil i Sittův otec, jemuž Máchová zabavila majetek a znemožnila mu tak rozhodovat o budoucnosti firmy, kterou založil a kterou na přelomu let 2013 a 2014 převzali noví majitelé.
Ústavní soud dal zpět spor o akcie Neographu stejné soudkyni
V jízdenkové kauze byli otec a syn Sittové klíčovými svědky obžaloby. Státní zástupce tvrdil, že dopravní podnik byl prostřednictvím Neographu tunelován. Papírna totiž 17 haléřů z každé vyrobené jízdenky odváděla karibské firmě Rittigova obchodního partnera.
Odvolací soud však všechny obžalované pravomocně zprostil viny, která se podle něj nepodařila prokázat. Znalci totiž nedokázali vyčíslit tzv. obvyklou cenu jízdenek a nepodařilo se vyvrátit ani tvrzení manažerů, že odváděná částka byla provizí za zprostředkování zakázky.
