Článek
Podle informací Práva rozsudek minulý týden zrušil v neveřejném jednání Nejvyšší soud (NS) v Brně s odůvodněním, že jednání obviněného se nevymyká běžným vraždám, a proto nejsou splněny podmínky pro uložení mimořádného trestu. Případ se nyní vrací ke Krajskému soudu v Plzni, muž tak může skončit za mřížemi od 10 do 18 let.
„Různé způsoby napadení poškozené k závěru o zvlášť surovém spáchání zločinu nestačí. Samotná kvantita použitých mechanismů útoku musí být doprovázena i dalšími podstatnými okolnostmi jeho spáchání, jako jsou například výrazná brutalita, razance či devastace těla oběti,“ konstatoval Nejvyšší soud v rozhodnutí, se kterým se Právo seznámilo.
Jako typický příklad zvlášť surové vraždy Nejvyšší soud uvádí takový způsob útoku, který je spojen s ubíjením oběti a nápadnější devastací jejího těla. „Jedná se například o vraždu rozdupáním hlavy oběti nebo zasazením většího množství bodných ran, popřípadě vražedný útok sekerou, při kterém byla téměř oddělena hlava,“ konstatoval NS.
Šestadvacetiletý Rigó ženu zavraždil loni v červnu. Před soudem se přiznal k tomu, že nejdříve svoji oběť škrtil, pak jí tlačil kolenem proti krku, a aby měl jistotu, že ji zabil, bodl ji do levé části hrudníku kuchyňským nožem, přičemž zasáhl i srdce.
Poté z bytu poškozené ukradl televizor a mobilní telefon a peníze získané z jejich prodeje údajně plánoval použít k odchodu do zahraničí.
Krajský soud v Plzni muži vyměřil výjimečný trest 25 let vězení, pražský vrchní soud jej o čtyři roky snížil, když zohlednil to, že se Rigó po svém činu přihlásil policii a ke všemu se přiznal.
Byla v bezvědomí
Podle závěru vrchního soudu byla vražda reakcí na vydírání ze strany poškozené, která obžalovanému před smrtí vyhrožovala, že pokud se nerozejde s jinou ženou, nahlásí úřadům, že ji opakovaně znásilnil. Oba soudy se shodly, že šlo o mimořádně brutální vraždu a výjimečný trest je zcela na místě.
„O případ zvlášť surového způsobu jde tehdy, pokud čin svým provedením výraznou měrou přesahuje použité násilí. Pouze na základě použití více než jednoho vražedného mechanismu nelze označit jednání obžalovaného za zvlášť surový útok na poškozenou,“ uvedl dále Nejvyšší soud.
Podle jeho názoru nemůže být na konkrétní případ vraždy aplikován ani zvlášť trýznivý způsob provedení. „Poškozená byla již po počáteční fázi útoku obžalovaného zjevně v bezvědomí, a proto nemohla být vystavena fyzickým či duševním útrapám, jež by bylo možné označit za zvlášť trýznivé,“ uzavřel Nejvyšší soud.
