Článek
„A to i přesto, že vedení školy i sociální pracovnice na to opakovaně rodiče upozorňovaly. Ti ale nespolupracovali a svým přístupem vytvářeli podmínky pro vznik nežádoucích návyků u svého syna,“ stojí v rozhodnutí soudu, který oběma uložil za ohrožování mravní výchovy dítěte osm měsíců vězení s podmíněným odkladem na rok a půl.
Obžalobu soud neprojednával v klasickém hlavním líčení, ale o vině rozhodl od stolu tzv. trestním příkazem. Ten je podle informací Práva pravomocný.
O problémech věděli
Jak Právo dále zjistilo, oba odsouzení vypověděli, že o problémech syna se školní docházkou věděli. Hocha nejprve omlouvali, že je nemocný. Pak ale po nich chtěla škola potvrzení od lékařky.
„Syn zpravidla jezdil do školy autobusem. Nekontrolovali jsme, jestli tam dojel. Když jsem ho vezl do školy autem, odmítl vystoupit,“ řekl do policejního protokolu otec s tím, že synovo záškoláctví si chtěli vyřešit sami v rodině a nechtěli do problému zatahovat sociálku. Vedení školy tvrdilo, že rodiče absenci syna nejčastěji zdůvodňovali tím, že mu ujel autobus nebo že ho bolí břicho.
Chlapec za druhé pololetí loňského školního roku neměl omluveno 176 hodin
Během šetření případu se také ukázalo, že za podobné jednání byli manželé odsouzeni v roce 2004. Tehdy doma ukrývali svoji nezletilou dceru, která měla soudem nařízenu ústavní výchovu.
Právo kontaktovalo příslušný orgán sociálněprávní ochrany dětí s tím, jak je možné, že manželé mají v pěstounské péči další děti.
Vedoucí odboru sociálních věcí klatovského městského úřadu Michaela Kanická reagovala pouze prohlášením, že k uvedenému případu nemůže podat bližší informace. Odvolávala se přitom na zákonem stanovenou povinnost zachovávat mlčenlivost.
O něco sdílnější byl starosta obce, kde rodina žije. Potvrdil, že jde o pěstouny, kteří mají svěřeny děti svých příbuzných. „To je výsledek naší demokracie. Všichni melou o lidských právech a nikdo neřeší tyhle rodiny, kde se nepěstují základní návyky jako chození do práce nebo do školy,“ nebral si servítky starosta.
Na druhou stranu podle něj existují případy, kdy úředníkům leží na srdci blaho dětí v naprosto nesrovnatelných situacích. „Mluvím z vlastní zkušenosti. Když jsem před sedmi lety stavěl barák, tak mně hygienici napsali do projektu, že nemůžu mít krb, protože je to nehygienické a naše čtyřletá dcera by tím strádala,“ uzavřel starosta.