Hlavní obsah

Skandál v kauze Sisák: na protest proti žalobci odstoupil hlavní vyšetřovatel

Právo, Jakub Troníček, Jakub Bartosz
Praha

V policejním týmu vyšetřujícím v rámci specializovaného protikorupčního útvaru kauzu obviněného finančníka Petra Sisáka a advokáta Ivo Haly nezůstal kámen na kameni. Po nedávném odvolání většiny jeho členů ze strany žalobce totiž podle zjištění Práva odstoupil i jeho neformální šéf a hlavní vyšetřovatel případu Vladislav Hřebíček.

Foto: Milan Malíček, Právo

Usnesení hlavního vyšetřovatele v kauze Sisák vypovídá o vážných sporech protikorupčních detektivů s pražským Vrchním státním zastupitelstvím vedeným Lenkou Bradáčovou (na snímku).

Článek

V týmu tak v důsledku tohoto bezprecedentního kroku vyšetřovatele už není nikdo, kdo by byl u velmi složité kauzy týkající se údajně zmanipulovaných insolvenčních řízení od jejího začátku. Hlavní vyšetřovatel zhruba dvouletou práci na případu minulý týden opustil s tím, že se oficiálně prohlásil za podjatého.

Vyplývá to z jím vyhotoveného usnesení, kterým své rozhodnutí minulý čtvrtek oficiálně založil do spisu a které má Právo k dispozici. Jeho tón je nezvykle velmi ostrý a vypovídá o vážných sporech protikorupčních detektivů s pražským Vrchním státním zastupitelstvím vedeným Lenkou Bradáčovou a zejména pak s dozorovým žalobcem kauzy Adamem Borgulou.

„Nelze vést účinné vyšetřování, když ze strany hlavního vyšetřovatele absentuje elementární důvěra v postup dozorového státního zástupce a kdy se naopak lze domnívat, že postup státního zástupce je motivován nikoli řádným vyšetřením trestní věci, nýbrž něčím jiným,“ konstatuje Hřebíček v neobvyklém dokumentu.

Obětní beránek kvůli únikům?

Naznačil přitom, že žalobce je podle něj veden spíše snahou udělat „silou“ z protikorupční policie obětního beránka v souvislosti s úniky informací, které kauzu provázely.

Generální inspekce mj. prověřuje, zda kontroverznímu finančníkovi někdo nedal echo o chystaném zatýkání v lednu, protože den před jeho spuštěním náhle zmizel s Halou na Slovensko. Inspekce v souvislosti s hledáním tzv. krtka dosud na nikoho konkrétního neukázala. Nicméně právě tento možný „průsak“ ze spisu stál jako jeden z hlavních důvodů za odvoláním většiny členů původního týmu, o kterém Právo informovalo v únoru. [celá zpráva]

Už tak velmi napjaté vztahy mezi policisty a státním zastupitelstvím se razantním zásahem do týmu dostaly na bod mrazu. „Atmosféra je velmi dusná, dalo by se to popsat jako otevřená válka,“ řekl k tomu Právu pod podmínkou zachování anonymity zdroj blízký vyšetřování.

Osobní averze

Ostatně sám Hřebíček ve svém usnesení, kterým se z dalšího vyšetřování pro podjatost vyloučil, uvádí jako hlavní důvod svého kroku „osobní averzi“ vůči způsobu, jakým Borgula řízení vede. Naznačuje také, že důsledkem postupu státního zastupitelství může být krach celé stěžejní kauzy.

„Osobně se odmítám podílet na postupu JUDr. Borguly, kdy se trestní věc, na které jsme já a moji kolegové téměř dva roky pracovali, ve své nejdůležitější fázi bortí,“ uvedl Hřebíček v usnesení s tím, že svou rezignací chce umožnit návrat k řádnému šetření kauzy, která je podle něj v novodobých tuzemských dějinách ojedinělá.

Žalobce kritiku odmítá

Borgula ve svém prohlášení pro Právo kritiku Hřebíčka odmítl a konstatoval, že své pravomoci uplatňoval vždy v souladu s trestním řádem a s cílem rozkrýt vyšetřované zločiny a jejich pachatele.

„Dle trestního řádu je státní zástupce pánem přípravného řízení a z toho pak vyplývají konkrétní práva a povinnosti. Na této skutečnosti nezmění nic ani subjektivní názor kteréhokoli policisty na postup státního zástupce,“ konstatoval Borgula.

Vedení protikorupční policie se k celé věci odmítlo prostřednictvím mluvčího útvaru Jaroslava Ibeheje jakkoliv vyjádřit. Co bude s kauzou dál, zatím není jasné, podle Bradáčové bude nyní dozorující žalobce Hřebíčkovo usnesení přezkoumávat.

„Pokud ho shledá nezákonným, bude zrušeno,“ naznačila další postup Bradáčová. Je tedy možné, že kauza se Hřebíčkovi na základě postoje žalobce opět vrátí.

Vyšetřovatel vylučuje sám sebe? Neobvyklé

Samotný fakt, že se hlavní zpracovatel případu sám vyloučil, je každopádně podle Právem oslovených expertů velmi neobvyklý.

„Něco takového se snad ještě nikdy nestalo, a pokud jsou za tím spory se státním zastupitelstvím, tak to dokládá rozvrat v orgánech činných v trestním řízení, ze kterého musí nutně profitovat obhajoba,“ řekl k tomu např. advokát Jaroslav Ortman. Poukázal mimo jiné na nevyhnutelné průtahy a komplikace ve vyšetřování spojené s povinností nových detektivů nastudovat velmi komplikovaný a obsáhlý případ. V něm je kromě Sisáka a Haly stíháno dalších 12 lidí včetně insolvenční správkyně.

Příslušný paragraf trestního řádu stanoví, že vyloučen z případu musí být ten, u něhož kvůli jeho vztahu k obviněným nebo i k jiným orgánům existuje pochybnost, že by nemusel rozhodovat ve věci nestranně.

Hřebíček v dokumentu založeném ve spise Borgulovi vyčítá především odvolání téměř celého jeho týmu, které podle něj mělo za následek paralyzování vyšetřování. Hřebíček totiž sice dostal do týmu nové lidi, ti ale do té doby velmi složitou kauzu vůbec neznali, a nemohli se tak okamžitě plnohodnotně zapojit do práce na ní.

Dosavadní hlavní vyšetřovatel zmiňuje, že Borgula pak po něm účelově požadoval splnění úkolů, které se za takového stavu nedaly zvládnout a které nadto v některých případech ani přímo nesouvisely se Sisákovou trestní kauzou.

„V případě nutnosti jsem uplatnil svou pravomoc prostřednictvím pokynů policejnímu orgánu, na jejichž splnění jsem vždy trval a trvám. Jejich splnění se policejní orgán nemůže zbavit ani tím, že se konkrétní policista prohlásí za podjatého vůči státnímu zástupci,“ reagoval na to pro Právo Borgula.

Žalobce nabízel přestup se spisem

Hlavní vyšetřovatel každopádně jako pověstnou poslední kapku v dokumentu uvedl své podezření, že na něj a jeho tým podal Borgula trestní oznámení.

Vyplývá to podle něj z obsahu výslechu, který kvůli možným únikům informací absolvoval stejně jako jeho kolegové na generální inspekci. Ta se k šetření úniků v Sisákově kauze dlouhodobě nevyjadřuje.

Bez zajímavosti každopádně není ani další detail, který Hřebíček uvedl, totiž že mu měl žalobce v průběhu vyšetřování nabízet, aby z protikorupčního útvaru odešel a přešel i s celou kauzou na útvar pro boj s organizovaným zločinem.

Právě odebrání případu útvaru a jeho předání protimafiánské jednotce vedené Robertem Šlachtou označil Hřebíček za možnou prioritu státního zástupce.

Zde je nutné poznamenat, že vztah pražského Vrchního státního zastupitelství s protikorupční policií je velmi komplikovaný již delší dobu a úzce souvisí také s osobním sporem Bradáčové s jeho někdejším ředitelem Tomášem Martincem. Ten musel před třemi lety z vlivného postu odejít poté, co ho šéfka pražských vrchních žalobců veřejně nařkla, že proti ní konstruuje kauzu.

Nic takového se dosud nepotvrdilo a Martinec se kvůli tomu s Bradáčovou soudí o omluvu a odškodné.

Související články

Výběr článků

Načítám