Přišla o dům a odmítla se vystěhovat. Dostala podmínku

Žena se dostala do potíží kvůli neuhrazeným dluhům už na konci roku 2016. Situace nakonec vyvrcholila tím, že insolvenční správce prodal v roce 2019 její dům s pozemkem v internetové aukci. Jenže žena odmítla dům opustit a začala se bránit civilními žalobami. Nové majitelce domu nakonec došla trpělivost a spor se překlopil i do trestní roviny.

Státní zástupce pak bývalou advokátku, která se nechala na vlastní žádost vyškrtnout z advokátní komory v roce 2012, posadil na lavici obžalovaných pro neoprávněný zásah do práva k domu.

Okresní soud ve Znojmě Lipskou potrestal osmiměsíčním trestem s podmíněným odkladem na dva roky, proti čemuž ale žena podala odvolání k brněnskému krajskému soudu. V odvolání tvrdila, že nová majitelka domu na nemovitost nemá žádný nárok, a protože zatím nebylo v civilním jednání o sporu rozhodnuto, je rozhodnutí o vině předčasné.

Jenže odvolací trestní senát s takovým výkladem nesouhlasil. „Jednání obžalované, která všemožnými způsoby bránila nejprve zpeněžení nemovitostí, pak jejich vyklizení a předání a činí tak neustále, nemůže požívat právní ochrany. Její postoj nejen k věci, ale i k soudním rozhodnutím, a potažmo i k soudu jako k instituci, je ze spisu naprosto evidentní. Společenská škodlivost tak v jejím případě dosáhla takové intenzity, že aplikace norem trestního práva je prakticky nezbytná,“ napsal senát v čele s Miroslavem Novákem do rozhodnutí, které má Právo k dispozici.

„Ať má obžalovaná jakékoli námitky vůči postupu insolvenčního správce či insolvenčního soudu, jejich postup a závěry je povinna respektovat do doby, než je případně zvrátí, o což se usilovně, ovšem dosud neúspěšně, snaží již více než dva roky s využitím civilních žalob způsobem ,pokus–omyl‘. Pokud se tedy i nadále bude chovat způsobem, jakým tak činí dosud, a i nadále bude v nemovitosti setrvávat, vystavuje se nebezpečí dalšího trestního stíhání pro prakticky totožnou trestnou činnost, a navíc též přeměně uloženého podmíněného trestu na trest nepodmíněný,“ dodali soudci.

Jak Právo zjistilo z insolvenčního rejstříku, civilní spor u Krajského soudu v Brně, v němž Pavla Lipská žalovala svého insolvenčního správce a kupující jejího domu, skončil zamítnutím žaloby. Žena v ní mimo jiné tvrdila, že smlouva o prodeji nebyla uzavřena v dobré víře, že dům mohl být prodán za výrazně vyšší cenu, neboť insolvenční správce prý vyvolával dojem, že je dlužnice nekomunikativní a tím snižoval prodejní cenu domu.

Soud ale v rozsudku z konce května upozornil, že objektivně nízká kupní cena dosažená v aukci byla podle všeho daná tím, že jen málo lidí chtělo kupovat dům, který si nemohli prohlédnout a u něhož se dalo čekat vedení dalších soudních sporů.

„Nižší kupní cena proto byla vyvážena rizikovostí obchodu, přičemž v takovém jednání nelze spatřovat jednání v rozporu požadavkem dobré víry,“ konstatoval civilní soud.