Článek
Žena, o jejíž majetek se jednalo, zemřela v polovině roku 2019. „Obžalovaný si pak opatřil falešnou závěť, a ačkoli věděl, že ji žena nesepsala ani nepodepsala, přiměl další dvě spoluobžalované, aby tuto závěť podepsaly jako svědkyně. Ty závěť podepsaly, ačkoli věděly, že prohlášení je nepravdivé,“ prohlásila v rozsudku předsedkyně senátu Jaroslava Bartošová.
Muž pobodal v Brně před domem přítelkyni
Merta pak podle verdiktu s falešnou závětí spěchal k notáři, aby si nárokoval svůj díl z dědictví čítající majetek v hodnotě 24 milionů korun. Nic ovšem nedostal, syn zemřelé ženy totiž závěť napadl a mimo jiné prokázal, že podpis na dokumentu rozhodně nepatří jeho matce.
Obžalovaný Jaroslav Merta
Merta celou dobu popíral, že by se dopustil nepravosti. „Závěť nebyla padělaná. Celý proces je na hlavu postavený. Ten, kdo je poškozený, seděl na lavici obžalovaných, a ten, který usiloval ve zlém, aby neoprávněně získal majetek, byl svědek,“ nepřipouštěl si vinu Merta, který se proti verdiktu na místě odvolal.
Notáři mají žně. Češi sepisují rekordní počty závětí
Podle soudkyně Bartošové ale o jeho vině nebylo pochyb. „Výpověď obžalovaného byla rozporná a vzájemně si protiřečila. Opatřil si na internetu potřebné informace a zjistil, že pokud není závěť sepsána u notáře, musí být u ní dva svědci. A tak navštívil dvě spoluobžalované. U každé byl zvlášť, ani jedné z nich přitom zemřelá závěť nepředložila, přesto podepsaly, že u toho byly,“ prohlásila Bartošová a zdůraznila, že Merta neprojevil celou dobu jednání žádnou lítost.
Obě svědkyně falešné závěti, jedna 80letá seniorka a druhá těžce nemocná invalidní důchodkyně u soudu vyvázly s krátkou podmínkou.
„Obžalovaný obě ženy vmanipuloval do situace, že ani jedna z nich nebyla schopna odmítnout podpis. Obě potvrdily, že závěť podepsaly až po ženině smrti. Formálně naplnily znaky trestného činu, bez jejich podpisů by závěť nemohl obžalovaný předložit,“ vysvětlila trest Bartošová.