Policie vyzývá občany, aby se nebáli svědčit proti brněnskému gangu

Šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta uvedl, že dosud jeho lidé pracovali v režimu maximálního utajení, tudíž nemohli vést vyšetřování v plném záběru. Teprve nyní podle něj zahajují důkladné prošetřování, které má odhalit celou zločineckou síť.

Potvrdil, že mezi šesti obviněnými v případu, jehož kořeny sahají do roku 1998 a poslední indicie se datují do roku 2010, jsou tři bývalí policisté, jeden aktivní a dva civilisté. Státní zastupitelství prošetřuje celkem 17 případů, s nimiž mají dané osoby co do činění.

Policejní prezident Petr Lessy byl rozčarován zejména faktem, že v gangu působil i policista z policejní inspekce respektive Inspekce ministerstva vnitra, který stížnosti na brněnské policisty kryl. Podle něj kontrolní mechanismus neselhal jako celek, jelikož díky němu se podařilo celou záležitost odhalit, nicméně se hodlá v budoucnu zabývat tím, jak jej posílit.

Petr Šereda z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pod něž spadá ostravská pobočka žalobců, novinářům řekl, že případ byl Ostravě předán k dozoru z preventivních důvodů, jelikož si vyšetřovatelé nemohli být jisti, zda s gangem nespolupracovali místí žalobci či soudci. Zatím však podobné podezření nemají, dodal Šereda.

Poznamenal, že korupční případy sahající daleko do minulosti je většinou velmi těžké rozklíčovat, proto vyzval občany a případné poškozené, kteří někdy na mafiány narazili, aby se přihlásili na policii.

„Je nám jasné, že ta chobotnice musela metastázovat mnohem víc, a nemohlo se to zastavit u těchto osob. Vyzývám, aby se kdokoli, kdo se s nimi střetl, na nás s důvěrou obrátil. Nechceme nic zamést pod koberec, nebojíme se vstoupit do žádných pater,“ zdůraznil Šlachta.

Podle něj již došlo k zastrašování jednoho ze svědků, ale odpovědná osoba už je prý ve vazbě. „Obracejte se na nás, každým podnětem se budeme zabývat a čím víc a výš, tím líp,“ dodal Šlachta. Informace leze podávat telefonní ústředně policejní inspekce na čísle 974 839 734.

Šéf ÚOOZ upřesnil okolnosti případu a vyšetřování. Na stopu brněnské mafie se ÚOOZ dostal před dvěma lety skrze kauzu bývalého funkcionáře ODS Josefa Musila, který byl loni v lednu odsouzen za přípravu vražd dvou podnikatelů na 12 let. [celá zpráva]

Zprostředkovatel Tomáš Pešek měl Musilovi zprostředkovat vraha, který by podnikatele zabil. Najatým vrahem měl být Eduard Polák. Pešek však od počátku spolupracoval s policií, a tak ke zločinu nedošlo. Státní zástupkyně navrhovala Musilovi trest pod hranicí sazby, ale vrchní pražský soud mu udělil 12 let, Polák odešel bez trestu.

Podle Šlachty šlo v případu o likvidaci bílých koní, detektivům se nezdálo ani chování osoby M. A., která Poláka zastupovala. Podle Šlachty způsob zastupování nasvědčoval tomu, že se jedná spíše o partnery ze zločinného spolčení a pojal podezření, že se jedná o vysoce organizovanou strukturu i celorepublikového rozměru.

Prostřednictvím osob figurujících ve vysočinské kauze přivedla stopa detektivy právě do Brna, jelikož se ukázalo, že osoby jsou spojeny s vraždou bývalého detektiva a podnikatele Milana Tofla. ÚOOZ začal spis vést pod krycím názvem Viktor. [celá zpráva]

Své síly pak elitní detektivové spojili s brněnskou expoziturou, ale podle Šlachty se spolupráce příliš nevyvíjela a pokrok v případu necítili jako dostatečně důrazný. „Z těch osob, které jsme vyslýchali, jsme cítili nedůvěru k jihomoravským orgánům,“ řekl Šlachta.

Spolupráci tedy s brněnskou policií omezili a začali sami mapovat strukturu celé organizace. Z dostupných informací vyplynulo, že do případu nejsou zapleteni jen civilisté, ale i aktivní či bývalí policisté. Se svými poznatky se obrátili na Lessyho, který zapojil policejní inspekci. Případ se od této chvíle nazývá Asie.

Někdy tou dobou také byl případ přeložen k dozorování VSZ Olomouc pracovištěm Ostrava, aby se, jak řekl Šlachta, „případ dostal z teritoria jižní Moravy“.

První skutky trestného charakteru se měly odehrát již v roce 1998, o posledních mají informace k roku 2010. Jedná se zejména o vydírání, přijetí úplatku a zneužití pravomocí úřední osoby. Policisté si podle vyšetřovatelů vytipovávali osoby z řad podnikatelů, které se dopustily například hospodářské trestné činnosti, a poté je vydírali, nabízeli jim části jejich spisu, ovlivnění trestního řízení a zahlazení jejich trestních kauz za úplatu.

Civilisté pak byli využíváni k zastrašování a vyhrožování fyzickou likvidací. Jeden bývalý policejní inspektor varoval o podnětech, které se skupiny týkaly, umožňoval zahlazovat činnost a zařizoval odklad stížností. Šlachta si ale spolupráci s policejními inspektory pochvaloval a ocenil pomoc jihomoravského policejního ředitele Tomáše Kužela.