Článek
Vyplývá to z nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu v Brně (NS), podle kterého je pro ohledání místa činu nutné stejné zákonné zmocnění jako při domovní prohlídce či prohlídce jiných prostor, tedy v podobě soudního příkazu nebo písemného souhlasu uživatele dotčeného prostoru. Doposud nic takového policisté nepotřebovali.
Právě kvůli absenci zákonného zmocnění pro ohledání místa činu NS při dovolacím řízení shodil ze stolu část důkazů proti trojici vyděračů, která na jaře 2011 brutálně zbila mladého muže na severním Plzeňsku.
Jen souhlas nestačí
K útoku došlo v bývalém mlýně, kde kriminalisté provedli ohledání a zajistili důkazy. „Ve spisu chybí zákonné zmocnění k tomuto procesnímu úkonu. Neobstojí argument prvoinstančního soudu, že uživatelka nemovitosti vyjádřila souhlas s úkonem už tím, že vpustila policisty dovnitř a ohledání proběhlo za její asistence,“ uvádí se v rozhodnutí.
Pod tímto rozhodnutím je podepsán předseda Senátu Antonín Draštík.
Podle něho pro zákonnost daného úkonu nelze přitom považovat pouhý předpoklad konkludentního souhlasu majitele nemovitosti, což znamená, že svou vůli vyjádří například kývnutím hlavy či potřesením ruky Proto byly podle NS důkazy zjištěné tímto ohledáním získány v důsledku neodstranitelné procesní vady a tudíž měly být vyloučeny z procesu hodnocení důkazů při zjišťování skutkového stavu v dané trestní věci.
„Jelikož prvoinstanční soud přihlížel k nezákonným způsobem opatřenému důkaznímu prostředku, dopustil se tím podstatného procesního pochybení,“ konstatoval NS s tím, že v daném případě zbývající důkazy byly postačující k tomu, aby na jejich podkladě mohla být prokázána vina obžalovaných.
Policie: jen formalismus
Rozhodnutí NS vyvolalo poprask hlavně mezi policisty. Dosavadní praxe byla totiž taková, že pro ohledání místa činu nikdy nebyl nutný žádný soudní příkaz na rozdíl od domovních prohlídek, kde je soudní povolení naprostou samozřejmostí.
„Za svoji praxi jsem neviděl jedinou námitku soudu k protokolu o ohledání místa činu v tom duchu, že tam chybí soudní příkaz nebo písemný souhlas majitele, že nás tam pustil,“ řekl jeden ze zkušených plzeňských kriminalistů. Podle něho jde zase jen o další formalismu.
Obětem to nepomáhá
„Pořád se mluví o obětech trestného činu, těm by nejvíce pomohlo, kdyby zákony směřovaly k tomu, abychom mohli pachatele usvědčit a odsoudit. A ne zase hledat něco, co trestní proces ještě více zkomplikuje,“ dodal.
Podle právních expertů ale zmiňované rozhodnutí NS není obecně závazné, ale mělo by se vztahovat pouze na ten konkrétní případ. Judikaturní stanoviska pro sjednocující právní názor totiž vydává velký senát NS.