Článek
Státní zástupce navrhuje jako trest uložení výchovného opatření, a to napomenutí s výstrahou.
To znamená, že pokud jej soud uzná vinným, důrazně mu vytkne protiprávnost jeho činu a upozorní ho na důsledky, které mu hrozí, pokud by se v budoucnu dopouštěl další trestné činnosti.
Kvůli nařčení ze šikany skončila tehdy čtveřice mladíků před soudem. V jejich jednání spatřovala žalobkyně znaky trestného činu omezování osobní svobody a vydírání.
Čtrnáctiletý řidič machroval a málem zabil kamarády
„Celé to bylo nahrané a údajný poškozený se toho zúčastnil dobrovolně. Oběť násilí ze sebe udělal, až když mu hrozilo, že by z toho mohl mít polízanici,“ řekla soudkyně Michaela Řezníčková a zprostila mladíky obvinění.
Vše se odehrálo o velké přestávce, kdy hocha přivázali spolužáci k židli, nasadili mu na hlavu pytlík od cviček a odešli na hodinu do jiné učebny.
Chlapec, kterého později ve třídě objevila jedna z učitelek, tvrdil, že byl napaden a nemohl se bránit. To ale všichni čtyři podezřelí popřeli.
Ti čtyři chudáci byli popotahováni po soudech dva roky, abychom ve výsledku řekli, že měli pravdu
Poukazovali na to, že dotyčný chtěl být svázán a sám je o to požádal. Uvedli, že než odešli na hodinu fyziky do druhé učebny, chtěli ho pustit. On jim ale řekl, ať ho tam nechají, že se mu na vyučování nechce.
Klíčový mobil
„Když pak přišel pozdě na hodinu a učitelka začala situaci hrotit, zřejmě si uvědomil, že něco udělal špatně a mohl by být za to potrestán. Patrně dostal strach z reakce přísných rodičů, tak ze sebe udělal oběť a začal vykládat, že mu to spolužáci provedli proti jeho vůli a přes jeho odpor. Učitelé mu věřili, protože byl z hlediska učiva lepší žák než ti podezřelí,“ uvedla soudkyně.
Podle ní byla klíčovým důkazem nahrávka, kterou na mobilní telefon pořídil jeden ze svědků. „Na ní je zjevné, že hoch nijak netrpěl. Naopak. Dělal opičky do objektivu, vtipkoval a chlámal se smíchy. Prostě největší sranda,“ konstatovala soudkyně.
Hoch měl platit soudní náklady za spor rodičů, zastal se ho Ústavní soud
I jeho nejlepší kamarádi prohlásili, že by je v životě nenapadlo, že při tom nějak trpí. „Smál se celou dobu. Kluci, co ho svázali, ještě mu nosili svačinu a krmili ho rohlíkem. Byla to prostě bžunda,“ popsaly děti situaci.
I kdyby nesl chlapec svázání nelibě a bylo mu nepříjemné, tak to podle soudkyně vůbec nedal najevo.
„Nemůže ale tvrdit, že mu to udělali přes jeho odpor a že se bránil. Už nebyl tak malý na to, aby si neuvědomil, že v situaci, kdy jde k výslechu na policii, může být jeho svědectví posouzeno ve vztahu ke spolužákům jako trestný čin. Ti čtyři chudáci byli popotahováni po soudech dva roky, abychom ve výsledku řekli, že měli pravdu, když tvrdili, že to na ně ten dotyčný víceméně ušil,“ uzavřela soudkyně.