Článek
„Pocit marnosti, vztek a beznaděj,“ popsal své pocity Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů. „Pro nás jeden z nejdrastičtějších konců těchto ptáků. Čtyři majestátní králové nebes s rozpětím křídel přes dva metry uhynuli v nervové křeči se zatnutými pařáty, sedící na patách s poloroztaženými křídly a skloněnou hlavou,“ konstatoval záchranář.
Na zmíněnou hromadu hnoje podle Makoně někdo vyváží i zbytky z jatek. „Vývrhy, kůže, peří, běháky od drůbeže a jiné organické zbytky však tentokrát někdo polil jedem, karbofuranem,“ sdělil Makoň a vysvětlil: „Ptáci, kteří zároveň v přírodě fungují i jako zdravotní policie a likvidují hlavně mršiny, se sem pak naučili na zbytky chodit, a právě to se jim stalo osudným. Z hromady jedovatých zbytků si každý něco odnesl a obzvláště trýznivá smrt je zkroutila hned po několika prvních soustech.“
Případ si převzali policisté, kteří podle pitvy a analýzy obsahu volete uhynulých zvířat a zajištěné nástrahy následně rozhodnou, jak bude případ klasifikován a vyšetřován.
„Už dnes si však troufám tvrdit, že jde na devadesát devět procent o úmyslný trestný čin, týrání zvířat, nelegální manipulaci a používaní jedovatých látek, nepovolenou likvidaci vedlejších živočišných produktů, pytláctví a usmrcení hned několika zvláště chráněných a kriticky ohrožených živočichů,“ upozornil Makoň a připomněl: „Navíc v této oblasti se bohužel ani zdaleka nejedná o ojedinělý případ, podobné kauzy tu mají svou tradici.“
Ochránci zvířat zvažují s ohledem na závažnost případu a vzniklou škodu vypsání finanční odměny za pomoc při objasnění tohoto případu.
„Zatím však musíme počkat na jednotlivé analýzy, další průběh vyšetření, a hlavně stanovisko orgánů, které by se případem měly ze zákona zabývat jako první. Pokud by však už dnes měl někdo k těmto případům konkrétní poznatky, budeme rádi, když nám pomůže tento masakr vzácných dravců objasnit,“ uzavřel Karel Makoň.