Místo 30 jel 90. Za vykolejený vlak soudí strojvůdce

Podle obžaloby Růžička nerespektoval rychlostní omezení na 30 km/h a úsek, kde byla trať vedena ostrými protisměrnými oblouky po mostním provizoriu, projel téměř devadesátkou. Z hrůzostrašně vypadající nehody vyvázl Růžička bez zranění. Škoda se vyšplhala na desítky milionů.

„Na trati přehlédl železniční značku, tzv. předvěstník, který má strojvedoucího dostatečně dopředu upozornit na blížící se místo s omezenou rychlostí. Umožňujeme mu tak v předstihu brzdit,“ řekl státní zástupce Vlastimil Šácha. Podle něj byl předvěstník umístěn na rovince a v dostatečné vzdálenosti, aby jej mohl obžalovaný včas vidět.

Růžička se hájí tím, že v jízdním rozkaze žádné omezení v tomto úseku neměl. „Nejsem žádný sebevrah. Vůbec jsem netušil, že tam probíhají nějaké stavební práce. Protože tuhle trať jsem měl jet poprvé po půl roce, tak jsem si ve výchozí stanici pečlivě nastudoval všechny změny. Upozornění na snížení rychlosti nebylo ani v písemném jízdním rozkaze, kde jsou uvedena všechna dočasná omezení, nenašel jsem ho ani v takzvané knize normálií, prostřednictvím které nás zaměstnavatel upozorňuje mj. i na traťové úseky s trvalými změnami,“ prohlásil Růžička.

Za jedinou chybu považuje jen to, že přehlédl předvěstník. „Když ale na trati nečekáte žádné omezení, tak se na značení tak úplně nesoustředíte. Já jsem v tu chvíli zrovna něco hledal v jízdním řádu. Když jsem se podíval znovu na trať, míjel jsem akorát rychlostník s povolenou devadesátkou, takže jsem byl pořád v klidu,“ dodal Růžička, který nyní působí jako strojvůdce zkušebního centra Výzkumného ústavu železničního ve Velíně, kde testují nové lokomotivy pro celou Evropu.

Ve čtvrtek před soudem několik strojvůdců vypovědělo, že předvěstník, který tvoří žlutá, bíle orámovaná tabule s údajem o rychlosti uprostřed, byl navíc špatně viditelný. „Byl vykloněný, jako by padal ze stráně, a navíc schovaný za keřem,“ řekl Pavel Hrbek, který místem projížděl dva dny před nehodou.

Samotnou nehodu už Růžička z hlavy nevymaže. Když tehdy vyjel z lesa, nevěřil vlastním očím. „Před sebou jsem viděl esíčko a rychlostník s třicítkou. Bylo mi hned jasný, že to nevyjde. Okamžitě jsem zatáhl rychlobrzdu, pevně se chytil a čekal, co bude,“ líčil strojvůdce, co předcházelo samotné havárii.

Jakmile se dostal do prvního oblouku, mašina se naklonila na stranu a jela prakticky jen po čtyřech kolech. „Pak si dřepla zpátky a v druhém oblouku se zase naklonila obráceně. Vůbec jsem necítil, že za mnou vypadaly vagony mimo koleje. Jen jsem viděl, jak se zahýbala trolej, takže mi bylo jasný, že jsem ji strhnul sběračem. Až když jsem zastavil a vykoukl ven, viděl jsem tu spoušť,“ vybavoval si strojvůdce dramatické okamžiky.

„Bylo tam spousta dělníků, vagony se smýkaly z náspu dolů. Naštěstí se nikomu nic nestalo,“ dodal Růžička.

Za obžalovaného mašinfíru se postavily odbory. „Jako většina strojvůdců spoléhal na údaje z jízdního rozkazu a knihy normálií. Jelikož šlo o trvalé rychlostní omezení, mělo být zaznamenáno právě v knize normálií, což nebylo,“ řekl místopředseda cechu strojvůdců Jiří Staněk.

Podle něj se ale zaměstnavatel brání, že od dubna 2019 už trvalé omezení na trati do knihy normálií nezapisuje, ale strojvůdci jsou informováni o traťových poměrech výhradně elektronicky do tabletů. „Jenže to nám nikdo nedal vědět. Sice na to existuje nějaké rozhodnutí, ale to se dostalo jen k vedoucím provozních jednotek,“ dodal Staněk.

Chybu také vidí ve zmatečném značení na trati. „Byl tam předvěstník, který upozornil na blížící se snížení rychlosti na třicítku, ale vzápětí za ním je rychlostník s povolenou devadesátkou. Ten měl být správně zakrytý. Takhle to ve strojvůdci budí dojem, že předvěstník někdo zapomněl sundat, neboť v itineráři žádné omezení v tomto úseku nemá,“ upozornil Staněk.