Marihuanu užívá každý desátý obyvatel Česka

Drogové trendy se podle ní příliš nemění. V posledních letech ale ubývá mladých Čechů, kteří by s návykovými látkami chtěli začít.

„Dlouhodobě se to příliš zásadně nemění. V Česku jsou mezi nejužívanějšími drogami konopné látky. A to jak v dospělé populaci, tak mezi dospívajícími,“ řekla Chomynová.

Česká republika podle ní ve spotřebě konopí vyčnívá. „Patříme k zemím s nejvyšší mírou zkušenosti alespoň jednou v životě,“ dodala. To také potvrzuje datová analýza nejnovější Souhrnné zprávy o závislostech.

„Zkušenost s konopnými látkami uvádí přibližně čtvrtina až třetina dospělých osob. Asi osm až deset procent dospělých uvádí aktuální užívání konopí, což odpovídá 800 až 900 tisícům osob,“ stojí v dokumentu. Užívání marihuany je podle expertky vyšší mezi muži. V této souvislosti ale Chomynová vnímá meziroční pokles.

„Když se podíváme na jiné ukazatele – aktuální užívání, zkušenost v posledních třiceti dnech –, tak tam už se Česká republika více přibližuje průměru. Současně zaznamenáváme pokles míry zkušenosti s konopím v populaci dospívajících,“ uvedla.

O další drogy je u nás menší zájem, jsou ale rizikovější.

„Kdybychom se podívali na výsledky populačních studií, kdy se ptáme českých respondentů, tak druhá nejčastěji užívaná nelegální droga je extáze,“ popsala vedoucí střediska. S takzvanou taneční drogou má zkušenosti okolo pěti až sedmi procent dospělých. Popularita této drogy nás v porovnání se sousedními zeměmi opět řadí na špičku, kdy podíl užívání mezi dospělými je 5,6 procenta proti celoevropskému průměru, kde činí 3,6 procenta.

Dlouhodobým specifikem české produkce a spotřeby drog je pervitin (metamfetamin).

„Užívání metamfetaminu v Evropě je historicky omezeno na Česko a v nedávné době i na Slovensko, kde odpovídá za velký podíl škod souvisejících s drogami. Poptávka po této droze zůstává v Evropě relativně malá,“ stojí v letošní Evropské zprávě o drogách.

Pervitin podle dat užívají dvě až čtyři procenta českých dospělých, přičemž odhadem 33 tisíc lidí ho bere rizikově.

„Vychází to ze 70. a 80. let. Tehdy se ukázalo, že je to droga, kterou si uživatelé dokážou jednoduše vyrobit sami v době velice špatné dostupnosti jiných návykových látek,“ zmínila Chomynová.

I když se po revoluci začaly dostávat do podsvětí jiné typy drog, vysoká dostupnost uživatelům vyhovovala. Tento trend je v Česku dodnes.

„Pervitin pořád zůstával preferovaným z důvodů ceny. Ta je ve srovnání třeba s kokainem výrazně nižší, takže uživatelé samozřejmě vyhledávají tu levnější drogu,“ doplnila expertka. S pervitinem je podle ní spojeno vysoce rizikové užívání, které se dotýká 33 tisíc uživatelů.

Zatímco v dospělé populaci k žádným zásadním změnám podle Chomynové nedochází, jiná situace je u mladých lidí.

„U dospívajících dochází k poklesu míry zkušenosti s drogami. Vidíme u nich menší zájem nejen o alkohol, ale také o kouření cigaret – v tomto případě vyhledávají jiné alternativní výrobky. Co se nelegálních drog týče, tam jsou dnešní šestnáctiletí více zodpovědní,“ konstatovala.

Je to zejména díky lepší informovanosti i vlivu různých preventivních programů.

„Ukazuje se, že se mění jejich způsob trávení času. Méně bývají venku s vrstevníky a čas spíše tráví organizovanými aktivitami nebo počítačovými hrami, na sociálních sítích a podobně. Dochází k jakémusi nahrazování užívání látek jiným typem chování,“ popsala.

Na předávkování nelegálními drogami ročně zemře 40 až 60 osob. Dalších 150 případů úmrtí pod vlivem nelegálních drog je ročně hlášeno z důvodu nemoci, nehody nebo sebevraždy. V psychiatrických ambulancích je také podle Souhrnné zprávy o závislostech ročně léčeno odhadem 14 tisíc uživatelů nelegálních drog.