Článek
Již od neděle, kdy začalo v Českém Švýcarsku hořet, sledovala veřejnost i odborníci osud pískovcové brány. Více než dva dny se nebylo možné k bráně, kterou ročně navštíví desítky tisíc turistů, dostat. Nebylo možné pořídit ani letecké záběry, protože v oblasti byl hustý kouř.
Povedlo se to až ve středu, kdy se k bráně dostali hasiči. Podle prvních zpráv je skvost národního parku v pořádku. Dobře dopadla také restaurace, i když malé škody tam zřejmě budou.
V Mezné nám šlo o život, popsal velitel zásahu
Největší pískovcová brána v Evropě se tyčí ve výšce 415 metrů nad mořem. Má rozpětí přes 26 metrů a výšku 16 metrů. O její monumentálnosti se vědělo možná už od počátků věků, první zmínka o Velké bráně je z roku 1410. Hojněji byla navštěvována asi od konce 18. století, kdy zde stál chatrný domek s výčepem.
O století později k ní vydláždili cestu a promenádu k Mezní louce. Kníže Edmund Clary-Aldringen v roce 1881 dal postavil zámeček Sokolí hnízdo, kde vznikla restaurace a zázemí. Následovalo vybudování vyhlídek, zábradlí a placení poplatku.
Odborníci zaznamenali v roce 1982 trhliny a turistům vstup na bránu zakázali. Za dobu jejího používání se odhaduje, že byla odnesena až 80centimetrová vrstva.
Pravčická brána a její okolí jsou přísně chráněny jako národní přírodní památka. A to nejen kvůli samotné bráně, ale také dalším masivům, vegetaci a omezení lidského vlivu na bránu.