Kvůli pochybnému postupu policie soud osvobodil anarchisty viněné z útoku na vlak

„Důvodem, proč zdejší soud rozhodl, jak rozhodl, je zejména skutečnost, že v průběhu hodnocení důkazů shledal soud výrazné pochybnosti nad postupem transparentností policie před zahájením trestního stíhání a v době, než bylo zákonem povoleno, aby se do kauzy zapojili nasazení agenti,“ uvedla soudkyně Hana Hrnčířová.

„Pokud jediným podstatným zásadním důkazem, je výpověď utajeného svědka, nemůže zůstat osamocena a musí být podložena dalšími důkazy, pokud takové důkazy neexistují, nastává stav důkazní nouze,“ dodala soudkyně. Utajenými svědky byli právě nasazení policejní agenti.

Vyšetřovatelé totiž dostali povolení ke sledování obžalovaných v návaznosti na vyšetřování útoku na policejní auta a mýtnou bránu na jaře 2014, ke kterým se přihlásila levicová skupina Síť revolučních buněk. Od ní se ale hlavní obžalovaný Petr Sova distancoval.

Dvojice policistů navíc infiltrovala skupinu několik měsíců před tím, než policie dostala povolení k použití agentů. Ze sledování od července do listopadu 2014 navíc neexistují žádné výstupy.

„Ze sledování nemá soud žádný výstup, ani jeden,“ podotkla soudkyně. „Obhajoba se snažila získat tyto materiály, neboť na podkladě jednotlivých povolení se dalo předpokládat, že musí existovat nějaké výstupy. Takové výstupy ale nikdy do spisu zařazeny nebyly,“ dodala s tím, že ve spise byly pouze povolení ke sledování a k použití agentů.

Obžalovaní od počátku tvrdili, že šlo o policejní provokaci. A vzhledem k nedostatku důkazů nebylo možné obhajobu vyvrátit, a tudíž obžalované zprostit. „Rozhodne neříkám, že jsme dospěli k závěru, že jde o policejní provokaci, ale máme důvodné pochybnosti a musíme postupovat tak, jak jsem uvedla,“ konstatovala závěrem Hrnčířová.

Žalobce Vladimír Pazourek, který je o vině obžalovaných přesvědčen a navrhoval jim až dvanáctileté tresty, se proti rozsudku odvolal. „S rozhodnutím soudu se neztotožňuji, proto jsem podal odvolání. Postup policie shledávám zákonným. Mám za to, že těch důkazů tam bylo dost, proto byla podána obžaloba,“ řekl po skončení jednání Pazourek.

Martin Ignačák spolu s Petrem Sovou a Alexandrou Ščambovou měli podle obžaloby od září 2014 plánovat útok zápalnými lahvemi na nákladní vlak s vojenskou technikou jako na „symbol současné státní moci, proti které bojují“. K údajnému útoku mělo dojít předloni v dubnu na železniční trati Praha–Plzeň, konkrétně mezi Radotínem a Berounem.

Sova s Ignačákem (za přítomnosti dvou nasazených policejních agentů) měli podle obžaloby namíchat směs benzínu, polystyrenu a rostlinného oleje do dvou demižonů a zahrabat je do připravené jámy u železničního tunelu v pražské Chuchli. Údajný útok zmařili policisté zadržením obžalovaných při akci Fénix na jaře 2015.

Obžalovaní se hájili tím, že s nápadem zaútočit na vlak přišli policejní agenti. „Obvinění považuji za tolik absurdní, že jsem naprosto přesvědčen o jejich účelovosti,“ uvedl Sova ve své závěrečné řeči.

Ignačáka, Sovu a Katarínu Zezulovou obžaloba také viní z přípravy tzv. Molotovových koktejlů, které měl Sova zakopat u pražské usedlosti Cibulka, obývané squattery. Podle vyšetřovatelů chtěli zápalné koktejly použít proti policii při případném vyklízení squatu. I tento skutek není, z obdobných důvodů jako údajná příprava útoku na vlak, podle soudu trestným činem.

Další obviněnou je Radka Pavlovská, která podle žalobce, stejně jako Zezulová, věděla o údajné přípravě teroristického útoku, ale nic nenahlásila ani nepřekazila. Vzhledem ke zprošťujícímu výroku v ostatních bodech obžaloby ani za tento žalovaný skutek tresty nepadly.