Článek
Historici z Muzea policie se ale nyní k případu vracejí a tvrdí, že svědectví ze spisu míří na někdejšího recidivistu a později jednoho z šéfů českého podsvětí Antonína Bělu (tehdy 29), který byl o dvě desítky let později sám zavražděn.
Policejní historik a vedoucí správy sbírek muzea Radek Galaš, který se mj. věnuje studiu nevyjasněných případů z minulosti, tvrdí, že na Bělu ukazují téměř veškeré důkazy, zejména svědectví z místa činu. „Prokazatelně tam byl a po celou dobu vyšetřování byl brán jako jeden z hlavních podezřelých,“ sdělil Právu Galaš.
Střelba u Opery
Běla v případu rovněž vypovídal a policie pak rozsáhle sledovala jeho pohyb, ve spisu je o tom podle Galaše značné množství dokumentů. Spis má přes sto kartonů, ve kterých je zhruba 45 000 stránek, samotné sledování Běly zabírá deset kartonů.
Tehdejším policistům se ho nicméně nepodařilo usvědčit. Galaš zdůrazňuje, že případ již nelze znovu tzv. otevřít. „Případ Velíšek je už čistě historická záležitost, všichni aktéři jsou již mrtví,“ dodal pro Právo badatel. Vyšetřování tragédie přitom bylo rozsáhlé, policie vyslechla tisíce svědků a podezřelých, tip měla na zhruba pět desítek možných pachatelů.
Nelze vyloučit možnost, že pachatel si nějakým způsobem upravoval střelivo
Pražané tehdy při Mezinárodním dni žen zažili na Těšnově klasické „el paso“, jak se loupežnému přepadení říká v hantýrce kriminálníků i policistů. „Dne 8. března 1974 v 18.50 hod. vstoupil se zbraní dosud nezjištěný pachatel do objektu poštovního úřadu 06 v Praze 1, Těšnov 15, a pod pohrůžkou použití zbraně odcizil 47 000 Kčs,“ uvádí se v jednom z policejních dokumentů.
Ozbrojenec ale nebyl sám, ve spisu jsou podobizny tří lidí podle toho, jak je popsali svědci. Navíc prý měli komplice uvnitř budovy, kteří hlídali, kdyby hrozilo, že někdo loupež překazí.
Velíšek šel kolem dnes již neexistující pošty se svým kolegou během pochůzky. Když z pošty vyběhli dva ozbrojenci, Velíšek se za nimi rozběhl se zbraní v ruce. Na místě byl také podnapilý člověk, o kterém nebylo hned zřejmé, jestli není zraněn. „Vypadá to, že se jeden z policistů věnoval právě jemu a druhý pronásledoval pachatele,“ dodal Galaš.
Zloději mířili k dnešnímu hotelu Opera, honičku provázela divoká přestřelka. Velíšek nakonec u hotelu padl na zem po smrtelné střele, která mu zasáhla játra. Policista přitom podle Galaše jednoho z pachatelů rovněž zasáhl, byl prý i přes své mládí a teprve krátkou zkušenost u policie vynikající střelec. Není zřejmé, kterého z pachatelů postřelil, dokládají to nicméně krevní stopy.
Rovněž není zřejmé, který ze zločinců vypálil osudnou ránu na Velíška. „S ohledem na sklon dráhy střely je zřejmé, že se ústí hlavně nacházelo v okamžiku tohoto výstřelu ve velmi malé výšce nad terénem – střelec s největší pravděpodobností ležel na chodníku,“ uvádí kriminalisté ve spisu.
Upravené střelivo
Problém je také s určením zbraně, která se nikdy nenašla a byla nejspíš podomácku upravena, což vyšetřovatelé dokládají analýzou nalezených střel v okolí. „Nelze vyloučit upravený revolver nebo samopal. Na plášti střely byly zjištěny stopy způsobené například kleštěmi. Nelze vyloučit možnost, že pachatel si nějakým způsobem upravoval střelivo,“ napsali tehdy vyšetřovatelé.
Běla byl v té době podle Galaše recidivista s trestní minulostí. V 90. letech minulého století se stal jedním z šéfů českého podsvětí a nakonec sám zemřel rukama vrahů, kteří ho v dubnu 1996 zastřelili před jeho domem v Úvalech u Prahy.
Jako krutá hra osudu se jeví fakt, že smrt policisty Velíška není jediná, která tuto rodinu zasáhla. Jeho příbuzný, pracovník televize Nova Michal Velíšek, byl zastřelen v roce 2005 na Karlově náměstí, když bránil ženu před agresorem. Tím byl David Lubina, kterého za to poslal soud na 25 let do vězení.
„Oba položili život při obraně práva,“ uzavřel Galaš.
