Článek
Vacíkovo rozhodnutí, kterým se Aliu dostal na svobodu o tři roky dříve, je překvapivé zejména s ohledem na to, že se cizinec dlouhodobě vyhýbal nástupu do vězení a policie ho ozbrojeného zadržela až po půlroce za dramatických okolností během divoké automobilové honičky. [celá zpráva]
A právě k tomu, zda odsouzený včas nastoupil do věznice, má podle zákona soudce přihlédnout při rozhodování o prominutí části uloženého trestu.
Podle Vacíka je ale nenastoupení do výkonu trestu pouze pomocným kritériem u hraničních případů. „O takový případ se tady nejednalo. Odsouzený svým chováním ve výkonu trestu prokázal snahu po nápravě,“ vysvětlil Vacík.
„Byl tak dán předpoklad, že v případě podmíněného propuštění povede řádný život,“ dodal Vacík s odkazem na kladné stanovisko vedení věznice v Novém Sedle, které podmíněné propuštění doporučilo.
Museli jsme ho pustit, tvrdí soudce. Nemuseli
Soudce dále upozornil na to, že Aliu byl pouze jednou soudně trestán a dvě třetiny uloženého trestu už vykonal. „Splnil tak všechny zákonné podmínky pro podmíněné propuštění, a soud tak byl povinen jeho žádosti vyhovět,“ dodal Vacík.
Trestní zákoník ale žádnou takovou povinnost soudu neukládá. V příslušném paragrafu je uvedeno, že soud po splnění určitých podmínek může odsouzeného podmíněně propustit, a nikoli že musí.
Státní zástupce neprotestoval
Zákonnost rozhodnutí lounského soudu nemohl nikdo přezkoumat. Příslušný státní zástupce totiž neprotestoval, netrval na písemném odůvodnění rozhodnutí a vzdal se práva stížnosti.
„Odsouzený ve výkonu trestu odnětí svobody prokázal polepšení tím, že nebyl kázeňsky trestán a byla mu udělena řada kázeňských odměn. Stanovisko vězeňské služby je důležité, neboť její zaměstnanci s odsouzeným dlouhodobě a systematicky pracují,“ reagoval příslušný žalobce Jaroslav Novák s tím, že se spokojil se zdůvodněním, které soudce provedl ústně po vyhlášení rozhodnutí.
Přitom za podobný postup skončil v roce 2016 před kárným senátem Nejvyššího správního soudu jiný žalobce, který neřešil, zda se odsouzený vyhýbal nástupu do výkonu trestu, a za mříže ho musela odvést až policie.
Obviněný muž přistoupil k zaparkovanému vozidlu Opel Meriva a jedním výstřelem z nelegálně držené pistole ji zasáhl do hlavy.
Alberta Aliua poslal Krajský soud v Plzni do vězení coby člena mezinárodního gangu drogových překupníků. Podle spisu se v letech 2004 a 2005 dohodl s několika Němci, přijal od nich objednávku na drogy, které jim také dodal. [celá zpráva]
Do vězení ale Aliu nenastoupil. Soud na něho vydal zatykač v září 2012 a policisté ho zadrželi v únoru 2013. Tehdy ho chytili až po divoké automobilové honičce na plzeňské dálnici. „Ujížděl téměř dvěstěpadesátikilometrovou rychlostí. Když zjistil, že policistům neujede, sjel po několika kilometrech z dálnice na místní komunikaci, kde ho policisté předjeli a zablokovali mu cestu. Řidič vyběhl z auta a utíkal pryč. V ruce držel pistoli, kterou ale během útěku odhodil. Policisté ho doběhli a zpacifikovali,“ popsal zákrok tehdejší náměstek policejního prezidenta Tomáš Kužel.
„Partnerku týral“
V zásobníku pistole, kterou Albánec během pronásledování zahodil a která měla vypilované identifikační číslo, byly speciální projektily schopné proniknout i přes neprůstřelnou vestu.
Po podmíněném propuštění z výkonu trestu se Aliu vrátil ke své partnerce do Rokycan. Před necelými čtyřmi týdny ji podle policie usmrtil.
„Obviněný muž přistoupil k zaparkovanému vozidlu Opel Meriva, ve kterém seděla jeho přítelkyně, a jedním výstřelem z nelegálně držené pistole ji zasáhl do hlavy,“ uvedla rokycanská policejní mluvčí Hana Kroftová. Pak z místa ujel a policie ho během několika hodin zadržela v Plzni.
„Hrozné je, že u toho byl jejich pětiletý syn. Viděl, jak mu zastřelil mámu. V té chvíli s ní seděl v autě,“ řekl Právu otec zavražděné ženy. Uvedl dále, že soužití jeho dcery s Aliuou mělo k idylce daleko. „Psychicky i fyzicky ji týral. Trpěla celou dobu, co byli spolu, a my jsme jí to nevěřili,“ dodal.