Článek
Bývalý blízký spolupracovník a poradce expremiéra Mirka Topolánka Dalík si podle obžaloby v roce 2007 v malostranské restauraci U Malířů řekl o půlmiliardový úplatek při neformální schůzce se zástupci rakouské zbrojovky Steyr. Měl jim tvrdit, že má blízko k vládním představitelům a může ovlivňovat jejich rozhodování. Podle rakouského bývalého zaměstnance Steyru Stephana Szücse si měl lobbista říci o 18 miliónů eur (tehdy asi 484 miliónů korun) ve třech splátkách za to, že zařídí, aby zbrojaři o dvacetimiliardovou zakázku nepřišli.
Soud se především pozastavil nad otázkou, co Dalík na schůzkách se Steyrem vůbec dělal. Pokud tlumočil názor tehdejšího premiéra Mirka Topolánka, dávalo by větší smysl, pokud by tak činil Martin Barták, jakožto náměstek ministryně obrany, který se schůzky také zúčastnil. Podle Dalíka ale Barták nemohl jako oficiální zástupce vlády tlumočit premiérův názor.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Podle soudu bylo naprosto jasné, že pokud Steyr nebude moci dodržet plnění ve smlouvě, pak dojde k vypovězení smlouvy. Stejně tak bylo jasné, že si Dalík o úplatek řekl. „Z důkazů jednoznačně vyplývá, že žádost vyslovena byla. Nemůže to být výmysl,“ konstatovala soudkyně Veronika Čeplová.
Musel jednat na žádost někoho jiného
„O tom svědčí dva svědci, přičemž z porovnání jejich výpovědí vyplývá, že pan Dalík ve chvíli, kdy zůstali u stolu bez hlavních činitelů (náměstka ministra obrany Martina Bartáka a šéfa Steyru Johna Ulricha), vyslovil tuto žádost,“ připomněla Čeplová svědectví zástupce zbrojovky Stephana Szücse a amerického poradce Steyru Victora Jackoviche.
„Ta částka byla tak ohromující, že by si to nikdo sám o sobě nemohl dovolit. To je naprostý nesmysl, zvlášť v té branži, o kterou šlo. Nic takového pan Dalík nemohl udělat,“ pokračovala Čeplová. „Musel jednat na žádost někoho jiného, Ten okruh osob je opravdu úzký, ovšem nemůžeme s jistotou tuto osobu jmenovat.“ Dalík byl proto odsouzen za pomoc k trestnému činu přijímání úplatku.
Soudkyně také podotkla, že Steyr na tento požadavek nijak nereagoval. Podle depeší zveřejněných na serveru wikileaks.org o Dalíkově žádosti věděla i americká ambasáda. Američané ale tyto informace nijak neověřovali.
Vůbec nebylo prokázáno, že by klient vyslovil požadavek na zaplacení čehokoliv.
Dalík, který se jednání v minulosti nezúčastnil, jakoukoli vinu odmítl a celou kauzu označil za nesmysl. „O žádných úplatcích se na schůzce v Praze nemluvilo,“ uvedl už dříve Dalík. Účastníci schůzky v restauraci U Malířů se podle něj rozešli v korektní atmosféře.
Dalíkův obhájce Tomáš Sokol při své závěrečné řeči zpochybnil, že by se jeho klient nějakého trestného činu dopustil. „To, že někomu slíbím světový mír nebo parcelu na Měsíci, ještě není trestným činem. Musí tam být pozitivní reakce protistrany a pak tam musí být sjednání podmínek,“ uvedl Sokol. Podle něj Dalíkova nabídka ani nevzbudila u Rakušanů žádný zájem, takže ani neuvažovali o tom, že by mu platili.
Přecenění schopností?
„Možná že je to nereálné přecenění vlastních schopností,“ snažil se celou věc pojmenovat Sokol. Dalík podle něj mohl věřit tomu, že se mu obchod podaří. „Vůbec nebylo prokázáno, že by klient vyslovil požadavek na zaplacení čehokoliv, a i kdyby to tam řečeno bylo, nikdo o to neměl zájem a nic dalšího se nedělo,“ zakončil řeč Sokol a žádal Dalíka obžaloby zprostit.
Žalobce Jan Kořán oproti tomu Dalíkovu výpověď označil za nepravdivou a o jeho vině byl přesvědčen. Podle Kořána se Dalík dopustil podvodu.
Související téma:
Kabinet Mirka Topolánka na jaře 2009 rozhodl o nákupu 107 strojů za 14,4 miliardy. V médiích se později objevilo, že Česko nakoupilo pandury čtyřikrát dráž než Portugalci, aniž se vozy výrazně lišily výbavou.