Chtěl jsem zabíjet americké a ruské vojáky, řekl policistům český „džihádista”

10:55 - Dnešní jednání končí, zítra budou předvoláni znalci z oboru kybernetika a psychiatrie. Budou přehrána propagační videa IS, která měl obžalovaný stažená v počítači.

10:52 - Z výpisu účtu obžalovaného vyplynulo, že každý měsíc posílal peníze na několik účtů patřících islámským charitativním organizacím. Bylo to okolo dvou tisíc korun.

10:46 -  Soud bude nyní provádět listinné důkazy. Přečetl například odborné vyjádření Ústavu blízkého východu při filozofické fakultě UK Praha, které popisuje IS, jeho charakteristiku, vznik, vývoj, strukturu a jakým způsobem naplňuje své cíle. Dále soudce přečetl rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která označuje IS za extremistickou a teroristickou organizaci. Odsuzuje útoky, které páchá, a požaduje její tvrdé potrestání.

10:42 - Obhájce: „Co otec vašeho syna?“

Silovská: „Honza ho od svých tří let neviděl. Kontaktoval ho, až když se dozvěděl, že je ve vazbě.“ Končí výslech svědkyně a soudce jí umožnil krátký rozhovor se synem. „Drž se moc," řekla mu se slzami v očích.

10:33 - Přísedící: „Obžalovaný dnes řekl, že si před časem podřezal žíly.“

Silovská: „Nevím o tom. V minulosti jsme byli u psychologa, doporučil nám to ředitel školy, kam Honza chodil. Vysmívali se mu spolužáci, byli to takoví grázlové.“

Obhájce: „Jaký byl postoj obžalovaného k rodině, jak se choval?“               Silovská: „Pomáhal mi s čímkoliv, co bylo potřeba. Nikdy nebyl agresivní, nedokázal ani zabít slepici.“

10:27 - „Já sama jsem křtěná, ale do kostela nechodím. Můj syn neměl žádný zájem o náboženství. Až když syna vzali do vazby, jsem se dozvěděla, že je muslim,“ vysvětlila matka před soudem a pokračovala: „Že se chystá do Sýrie, jsem nevěděla. Odjel pryč, to jsem věděla, ale neptala jsem se ho, kam jede. Nikdy jsem neměla důvod ho podezírat. Když se vrátil, řekl, že byl v Turecku. Já to s ním dál nerozebírala, neptala se ho. Jenom jsem mu vynadala, že mi o tom neřekl. K žádným zbraním neinklinoval.“

10:17 - Soudce předvolal matku obžalovaného Danu Silovskou. „Syn vyrůstal se starší sestrou jako normální dítě. Když byly děti malé, tak jsem se rozvedla. Honza měl normální klučičí záliby, pořídil si psa. Má rád zvířata. Povahově je syn po mně, je hodný, nikdy nevyvolal konflikt, nikdy jsem od něj neslyšela žádné sprosté slovo,“ uvedla matka obžalovaného.

9:49 - Byla vyhlášena krátká přestávka.

9:48 - Soudce: Dnes říkáte, že důvodem cesty do Sýrie byla touha po smrti a při výpovědi na policii jste uvedl, že jste byl srovnaný s tím, že v řadách IS budete zabíjet lidi.

Silovský: Neříkal jsem policii pravdu, styděl jsem se za to. Styděl jsem se jim to říci.

9:44 - „Představoval jsem si to tak, že v Sýrii najdu nějaké lidi z IS a řeknu jim, že jsem se k nim chtěl přidat, absolvovat výcvik a pak jít do války. Zabíjel bych syrské vojáky a také Američany kvůli tomu, že jsou imperialisté, a taky Rusy, kteří zabíjejí muslimy. Že budu zabíjet lidi, s tím jsem byl srovnaný. Pokud bych dostal úkol někoho popravit, tak jen někoho, kdo si to zaslouží. Bylo by to za vraždy nebo pašování drog. Toho člověka bych zastřelil, určitě bych mu nepodřízl hrdlo nožem. Byl jsem smířený s tím, že tam zemřu,“ dodal kriminalistům.

9:38 - Soudce čte výpověď Silovského z přípravného řízení. „Přišlo mi, že Islámský stát nedělá zase tak špatné věci. Imponoval mně svojí ideologií, že chtějí sjednotit Střední východ a vytvořit tam jediný stát. Chtěl jsem jim pomoci. Začal jsem vyznávat muslimskou víru, modlil se pětkrát denně, dodržoval ramadán,“ uvedl Silovský při policejním výslechu.

9:32 - Obhájce Vojtěch Dragun: „Byl jste po deportaci z Turecka někde v zahraničí?” Silovský: „Ano. V Itálii na dovolené s matkou a neteřemi.”

Obhájce: „Zabil jste někdy nějaké zvíře?”

Silovský: „Ne.”

Obhájce: „Jak jste si představoval, že vás IS přijme? Jak jste věděl, že vás nebudou pokládat za špióna druhé strany?”

Silovský: „Neměl jsem jistotu, kdyby mě pokládali za špióna, tak by mě mohli rovnou popravit, proto jsem tam jel.”

9:28 - Státní zástupce: „S jakými metodami IS nesouhlasíte?”

Silovský: „Třeba popravování, diskriminace.”

Státní zástupce: „Proč jste se chtěl k nim přidat?”

Silovský: „Počítal jsem, že mě brzy zabijí.”

9:22 - Přísedící se ptá obžalovaného, proč chtěl být zabit.

Silovský: „Měl jsem deprese a úzkosti. Neměl jsem kamarády ani holku. V minulosti jsem se pokusil o sebevraždu. Před 4 roky jsem si podřízl zápěstí. Nikomu jsem to neřekl.”

9:15 - „Cítil jsem se zpočátku křesťanem, ale po přečtení koránu mě víc oslovila islámská víra. Přišla mně celkově lepší,“ prohlásil obžalovaný.

9:11 - Na otázku soudce, jak vnímá IS, odpověděl, že IS chce sjednotit muslimské země. „Nesouhlasím ale s jejich metodami. Jsou moc násilné,“ míní obžalovaný.

„Předpokládal jsem, že projdu nějakým vojenským výcvikem a pak půjdu do bitvy. Na cestu jsem si vzal jen nějaké oblečení, dvě knížky a mobilní telefon.“

9:07 - „V Sýrii jsem se chtěl dostat do prvního města, které ovládá IS. Chtěl jsem tam někoho vyhledat a říci, že se chci k nim přidat. O tom, co tam budu dělat, jsem nepřemýšlel. Doufal jsem, že mě tam někdo zastřelí v bitvě,“ konstatoval Silovský a pokračoval:

„Asi syrští vojáci, kteří válčí s IS. Nemám žádný armádní výcvik. Neumím zacházet se zbraněmi ani výbušninami. V minulosti jsem střílel jen ze vzduchovky. V Turecku ani v Sýrii jsem neměl žádné kontakty. Prostě jsem si myslel, že přijdu a řeknu: ,Tady mě máte´.“

9:00 - „Že jsem konvertoval k islámu, nikdo nevěděl, ani matka. S jinými muslimy jsem nekomunikoval. Je pravda, že jsem se chtěl připojit k IS. Objednal jsem si letenku a auto v Turecku. Pak jsem tam odletěl a tam mě zadrželi. Když jsem vystoupil z letadla a procházel kontrolou, přišel za mnou policajt, ať předložím pas s letenkou. Pak mě odvedli k výslechu a ptali se mě na důvod, proč jsem přiletěl. Vzali mi telefon, tam viděli nějaké věci o Islámském státu, tak se mě na to ptali a já se přiznal, že jsem se chtěl přidat k IS,“ vysvětlil dále obžalovaný.

8:57 - Obžalovaný začal vypovídat. „Nevím, co mám říci. Budu jen odpovídat na otázky. Když jsem chtěl odcestovat do Sýrie, tak to nebylo z důvodu, že jsem tam chtěl zabíjet, ale z důvodu, aby zabili mě. Jsem náboženského vyznání muslim. Koupil jsem si korán a konvertoval k islámu. To bylo tři nebo čtyři roky zpátky. Předtím jsem byl křesťan,“ řekl Silovský před soudem.

8:51 - Předseda senátu upozornil Silovského, že jeho jednání by mohlo být kvalifikováno jako trestný čin příprava k terorismu a poučil ho o jeho právech.

Silovský řekl, že bude vypovídat.

8:45 - „Nejprve vyhledával přes internet možnosti výcviku IS. Poté 1.2. 2016 si rezervoval letenky na 4.2. do Istanbulu a následně na vnitrostátní linku k syrským hranicím. Na území Turecka si rezervoval motorové vozidlo, aby se mohl dostat na území ovládané Islámským státem. V Istanbulu byl kontrolován tamní policií a po výslechu zadržen,“ popsal žalobce.

8:40 - Státní zástupce Jakub Kubias začal číst obžalobu. „Obžalovaný se rozhodl vycestovat do Sýrie a vstoupit do řad bojovníků IS, prodělat výcvik a zapojit se do bojových akcí IS,“ konstatoval Kubias.

08:35 - Soudce Martin Kantor zahájil jednání.

Mladíka loni v lednu zadrželi turečtí policisté na istanbulském letišti během jeho přestupu na let do města Gaziantep poblíž turecko-syrské hranice, odkud zájemci o boj v řadách Islámského státu vyrážejí do Sýrie. Potom, co se jim přiznal, že chtěl pokračovat do Sýrie a tam se připojit k IS, ho poslali zpět do Česka.

Policisté nejprve obvinili Silovského z pokusu o účast v organizované skupině a stíhali ho na svobodě. Když u výslechu přiznal, že chtěl po boku džihádistů zabíjet americké a ruské vojáky, zpřísnili jeho obvinění na přípravu teroristického útoku a soud ho poslal do vazby.

Kdy si nechal narůst plnovous? Jí vepřové? Dokázal by na sebe vzít vestu s výbušninou a jít se někam odpálit? To jsou některé otázky, které mladíkovi podle jeho matky položili policisté při výslechu. Žena je skálopevně přesvědčena, že by její syn nikdy nebyl schopen toho, z čeho ho policisté viní. V rozhovoru s reportérem Práva přiznala, že o cestě syna do Turecka nevěděla.

„Řekl mi jen, že tady pár dní nebude, že jede na výlet. Pak se vrátil a půl roku jsme žili normálně. A najednou jako blesk z čistého nebe si pro něj přijdou policajti. Do smrti toho kluka uvidím v poutech,“ vyprávěla žena.

Na policii čekal jejího syna několikahodinový výslech. „Ptali se na všechno možné. Chtěli vědět, jaký Honza je nebo s kým se stýkal. Také se zajímali o to, jakou vyznával víru a jestli by byl schopen sebevražedného útoku,“ popsala žena. Sama prý nic abnormálního na synovi nepozorovala.