Budou se mě snažit zdiskreditovat, varuje policejní prezident Červíček

Ne.

Jednoznačně.

To není otázka na mě. Za sebe mohu říct, že si zkrátka nedovedu představit ani na minutu, že by byli v čele policie dva prezidenti. Ani formálně.

Policie musí mít jasně dáno, kdo je její šéf, a to je princip, kterým se míním řídit. Neexistuje pro mne možnost, abych něco takového připustil.

Bude na místě to řešit až v momentě, kdy bude k dispozici jasné pravomocné rozhodnutí soudu. Nicméně já mám jedno základní pravidlo, totiž že policii řídí policejní prezident, který za ni odpovídá, ale i ten má svého šéfa a tím je ministr vnitra.

A já si neumím představit, že by existoval policejní prezident, kterého by nechtěl ministr vnitra. Jinak řečeno, ministr má právo si vybrat. To je princip, který míním respektovat při jakémkoliv řešení.

Vždyť já ji svým způsobem teď nabízím. Říkám přece jasně, že ministr má právo říct, kdo má být policejní prezident.

Neumím si představit, že tu nastane doba, kdy by v čele policie byl člověk, který nemá důvěru ministra, se kterým ministr nechce spolupracovat. Prezident musí uznávat svého šéfa, což je ministr vnitra.

Mám pocit, že jsme tu s kolegy za ten rok a čtvrt udělali obrovský kus práce. Policie pracuje, není v rozvalu, má výsledky a ví, kam směřuje a co dělá.

Navíc jsem přesvědčen, že z toho období nejistoty ze začátku roku jsme se dostali do stavu, kdy jsme doplnili objem peněz tak, abychom měli dost na platy i na provoz.

Ale pokud někdo přijde a řekne, že jsem to dělal špatně, tak o tom budu jistě přemýšlet. A jestliže naopak přijde s tím, že je s tou prací spokojený a že chce, abych v ní pokračoval, tak budu velmi rád.

V kontaktu nejsme, ale neviděl bych v tom nic problematického. Každý prezident má mít prostor k tomu, aby tu policii řídil podle svého, a je vždy nepříjemné do té působnosti nějak vstupovat. Neviděl bych v tom nic osobního, zkrátka jsme si každý šli svou cestou.

Můj osobní pocit je takový, že jsem policistou třiadvacet let a dost dobře si teď nedokážu představit, že bych tím poldou být přestal.

To je ale moje osobní vyjádření, ve skutečnosti to bude podléhat i nějakému hodnocení zvenku a má to tak být. Stejně jako hodnotím své kolegy já, tak musím akceptovat hodnocení ministra vnitra.

Ano, cítím podporu. Já ho uznávám, pravidelně se setkáváme a myslím, že je tu vzájemný respekt. Náš vztah je v tom směru bez problémů a mimochodem se to odráží i na podmínkách, které se v poslední době podařilo resortu vnitra pro policii vyjednat.

To je výsledek vzájemného souladu. Nicméně není to o tom, jestli si věřím nebo co já bych chtěl. Jakým způsobem se on rozhodne, to je čistě jeho právo.

Samozřejmě. Policie má svou strukturu a musí mít také jasné vedení.

Není možné takto polemizovat o tom, co je správně nebo co není správně a kdo by ji vlastně měl vést.

Otevřeně říkám, že je mi přednější zájem na tom, aby policie fungovala, než aby se tu vytvářelo nějaké prostředí nejasností.

Jestli má někdo zájem na tom, aby se policie začala věnovat jiným věcem než těm pracovním, tak těm atakům rozumím.

Všichni víme, že tu jsou různé skupiny lidí, které se snaží některé věci ovlivňovat, ale pokud k tomu budu mít možnost, tak já to ovlivňování do policie nebudu chtít vpustit.

Asi nečekáte od prezidenta, že bude mluvit o věcech, na kterých třeba policie pracuje nebo které jsou součástí nějakých jejích informačních zdrojů.

Jen mluvím o tom, že kolikrát může někdo takové situace využít a ta destabilizace je pro policii nebezpečná.

V tu chvíli se totiž přestává pracovat a místo toho se přemýšlí o něčem jiném. Jestli tohle někdo chce, tak já budu dělat vše pro to, aby tomu tak nebylo.

Mně to v těch posledních dnech připadá zvláštní. Zvykl jsem si už na to, že jsou různé pracovní ataky vůči policejním důstojníkům nebo vůči mně, a pokud jsou to pracovní věci, tak je naší povinností to ustát, jsme na to připraveni.

Nicméně pokud se v této době objevují i osobní ataky, které se mě snaží dehonestovat nebo diskriminovat, tak to už mě úplně klidným nenechává.

A já už delší dobu poslouchám, že je potřeba něco na policejního prezidenta připravit, aby se mohl v pravý čas zdiskreditovat.

Dokud jsou to jen řeči, tak to neberete vážně, ale v momentě, když jste s tím oficiálně konfrontován, a navíc když víte, že to není pravda, a objevuje se to v této době, tak to je něco jiného.

Jsou různé snahy, ale můžu vám říct např. zkušenost z poslední doby. Už před třemi měsíci jsem zachytil informaci, že mě chce někdo diskreditovat tím, že jsem před třinácti lety měl údajně opsat bakalářskou práci na policejní akademii.

No a nyní jsem konfrontován bulvárem s tím, že jsem plagiátor. Ta práce byla komisí doporučená k obhajobě, tu práci jsem obhájil a komise akademie mi na základě té práce udělila diplom.

Mimochodem téma bylo z oblasti, ve které jsem pracoval. Jsem samozřejmě připraven se tomu nařčení bránit, ostatně např. sama policejní akademie k tomu nyní vydala stanovisko, že moje práce rozhodně žádný plagiát není.

Připadá mi to absurdní a úsměvné a možná bych nad tím mávl rukou, ale v momentě, kdy se tu řeší zásadní věci kolem vedení policie, tak to už si říkám, že to taková náhoda není.

Já to nebudu konkretizovat, jsem policejní prezident a chci hlavně ubránit policii od pokusů o destabilizaci. Vím, kdo se kolem toho motal, ale nebudu se k tomu vyjadřovat.

Jsem připraven se bránit, pokud to někdo bude dál používat, ale v tuto chvíli je to pro mě absolutně nesmyslná záležitost a nemíním se nad tím nějak zvlášť pozastavovat. Jen mi v tuto chvíli vadí, co se kolem té policie všechno děje.

Je samozřejmě rolí policejního prezidenta čelit takovým aktivitám a zabránit tomu, aby se to dostalo dovnitř policie.

Kdo mě zná, ten ví, že to dělám, i když se to nemusí vykřikovat do světa. A doteď nejde o nic zvláštního, o něco, čím bych se měl znepokojovat a na co bych měl upozorňovat. Nic takového nestandardního není.

Nicméně překvapuje mě ta neuvěřitelná schopnost rozvíjet pořád nějaké příběhy a pokoušet se tu práci policie ovlivňovat.

Takhle to nestojí. Mám k Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu důvěru a stejně tak mám i důvěru k tomu vyšetřování, které je samozřejmě vedené pod dohledem státního zastupitelství.

Jakékoliv hodnocení by ale bylo absolutně předčasné a je nevhodné teď jakékoliv soudy říkat.

Samozřejmě by bylo dobré, kdyby to bylo uzavřeno pokud možno co nejdříve.

Chápu, že ta netrpělivost může existovat, ale jsou tu určité procesní záležitosti, stejně jako věci související s vyhodnocováním důkazů, výslechy svědků atd.

To vyšetřování běží standardně, nic víc k tomu nelze v tuto chvíli dodat.

Celý rozhovor s Martinem Červíčkem si můžete přečíst v sobotním Právu