Hlavní obsah

Buď nás dusí prach, nebo kouř, stěžují si evakuovaní z Tušimic

Právo, Šárka Tonarová
Tušimice
Aktualizováno

Jen v pantoflích, s doklady v ruce nebo nejnutnějším oblečením vyběhla v pátek ráno z domova stovka obyvatel dvou paneláčků v bezprostřední blízkosti elektrárny Tušimice na Chomutovsku. Z postelí je vyhnal štiplavý, hustý dým, který se dlouhé hodiny valil z hořících pneumatik v nedaleké drtírně.

Článek

Zatímco ve čtvrtek desítky metrů vysoký sloup kouře ředil čerstvý vítr, v pátek dešťová mračna uzavřela páchnoucí zplodiny těsně nad zemí, jako by je přikryla pokličkou.

Lidé se mohli domů vrátit v pátek odpoledne. Množství škodlivin v ovzduší kleslo.

„Je to hrozný, všechno smrdí. Neumím si představit, jak to vyvětráme a dáme do pořádku,“ shodly se evakuované ženy. Seděly nad obědem v tělocvičně Domu dětí a mládeže Šuplík. „Je nás tu asi třicet, ostatní jeli k příbuzným. Doufám, že tu nebudeme muset zůstat přes noc,“ shodly se.

Obyvatele ničí prach nebo kouř

Žijí v koupených bytech od šachty a někdejší provozovny Sempra. „Buď máme plnou pusu prachu ze šachty, nebo pořád hoří,“ usoudila Irena Varcholáková. „Uvažuju o tom, že si najdu něco jiného, třeba v Kadani,“ připustila její sousedka, Marie Berkiová.

Foto: Šárka Tonarová, Právo

Nejdiskutovanějším tématem pátečního dne byla mezi evakuovanými otázka, kdy se budou smět vrátit domů.

V prázdné tělocvičně, u několika sražených stolů, pak živě diskutovaly o tom, zda mohou po požáru sníst jahody ze zahrádky a jestli jim někdo přispěje alespoň na čisticí prostředky. „Měli by nás odškodnit, nechali nás v tom spát celou noc, evakuace byla až ráno,“ rozhořčila se Varcholáková.

Obě ženy se shodly, že nejsvětlejším okamžikem evakuace bylo chování policistů a strážníků. „Byli fakt hodní. Já jsem tak v tom spěchu zapomněla psa. Už jsme byli tady, když jsem si vzpomněla, že Aki je pořád doma. A oni mi ji přivezli,“ pochvalovala si Berkiová.

Zplodiny v ovzduší překročily povolené limity

Drť z pneumatik se vzňala ve čtvrtek odpoledne, od jisker, které odlétávaly od vysokozdvižného vozíku. S ohněm na ploše 200 krát 200 metrů bojovalo třiadvacet hasičských jednotek. Žár krotily vodou a zeminou. Nedostatek kyslíku pro hoření i charakter hořícího materiálu způsobily zamoření okolí, zápach byl cítit na kilometry daleko.

„Monitoring Chemické jednotky Třemošná naměřil nadlimitní množství zplodin hoření. Večer bylo varováno obyvatelstvo Krušných hor,“ uvedl mluvčí krajských hasičů Lukáš Marvan. „Nejhorší je průjezd kolem elektrárny, od Kadaně směrem na Prahu. Chvíli není vidět na krok, jak je ten dým žlutý, hustý a válí se po silnici,“ uvedl řidič bílého renaultu, který po průjezdu kouřem zastavil, aby se podíval, co se vlastně děje.

Při zásahu došlo i ke zranění. „Jeden hasič byl opařen a druhý měl poraněné koleno,“ doplnil Marvan. Jak dlouho bude skládka hořet, nikdo není schopen odhadnout. Velké množství hmoty bude muset vyhořet.

Vpodvečer se hasiči dostali již doprostřed požářiště. Přestože oheň stále hoří, lidé se mohli vracet domů.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám