Článek
„Byli jsme sousedé a velcí kamarádi. Hrozně moc mě mrzí, co se stalo,“ rozplakal se na úvod své výpovědi obžalovaný důchodce.
Podle státního zástupce došlo k nehodě loni v březnu na komunikaci spojující Újezdec s Luby u Klatov. Lorenc při jízdě z kopce nevybral zatáčku, vjel do protisměru, kde srazil 73letého chodce Josefa J., který tlačil jízdní kolo. Oba muži skončili na zemi.
Lorenc se zvedl, a aniž by se zajímal o druhého aktéra kolize, nasedl na kolo a pokračoval na fotbalový stadion do Lubů, kam měl namířeno na zápas místního klubu. Zraněného našli v bezvědomí kolemjdoucí asi po půl hodině. Lékaři mu v nemocnici diagnostikovali trvalé poškození mozku, přičemž po několika měsících zemřel.
Václav Lorenc u soudu
„Nahoře na kopci mi spadl řetěz, kolo bylo neovladatelné. Jel jsem dolů dost rychle, tak asi čtyřicítkou. Za zatáčkou jsem v posledním okamžiku zbystřil chodce, jak tlačí vedle sebe kolo. Nestačil jsem ani zabrzdit a došlo ke střetu,“ vypovídal před soudem Lorenc.
Sám prý z kola spadl. „Byl jsem ve velkém šoku. Když jsem se zvedl a rozhlédl se, žádného člověka ani kolo jsem neviděl. Tak jsem pokračoval dál na fotbalový stadion, kam si pro mě později přijela policie,“ uvedl dále.
Tvrdil, že kdyby po srážce na cestě někoho viděl ležet, tak mu určitě pomoc zavolá. „Stejně by mu to ale asi nepomohlo. Byla by to pro mě jen polehčující okolnost,“ dodal.
Zraněného prý často navštěvoval
Zraněného kamaráda podle svých slov často navštěvoval v nemocnici. „Byl dva měsíce v kómatu a pak skonal. Bylo to hrozné,“ uzavřel Lorenc, kterému hrozilo až pět let vězení.
Soudce Jaromír Veselý při odůvodnění rozsudku uvedl, že s ohledem na věk obžalovaného je podmíněný trest dostatečný. „Zohlednil jsem jeho dosavadní bezúhonnost a plné doznání,“ konstatoval.
Na druhou stranu ale Lorence pokáral, že k nehodě došlo pouze jeho vinou. „Obžalovanému nic nebránilo, aby jel po pravé straně, jak ukládá silniční zákon. Do protisměru se dostal tím, že nepřizpůsobil rychlost svým schopnostem a stavu komunikace,“ pokračoval.
Za neomluvitelné pak soudce označil chování Lorence po nehodě. „Poškozenému neposkytl pomoc a pokračoval v cestě tam, kam od počátku směřoval, tedy na fotbalový stadion za zábavou. Lze mu tak těžko věřit, že byl po nehodě velmi rozrušený. V takovém stavu by nepochybně na místě zůstal, nebo hledal jiný způsob řešení, například by někoho požádal, aby místo nehody zkontroloval, zda tam někdo není a nepotřebuje pomoc,“ vysvětlil soudce.
Rozsudek je pravomocný, státní zástupkyně i obžalovaný se ještě v jednací síni vzdali práva na odvolání.