Bomba v autobusu byl konkurenční boj, řekl soud a uložil až osm let

Podle soudu bylo nepochybným způsobem prokázáno, že se oba žalované skutky staly tak, jak jsou popsány v obžalobě. Neuvěřil naopak obhajobě obou obžalovaných, kterou označil za účelovou.

„Nelze pominout, že oba obžalovaní v přípravném řízení nevypovídali a vypovídali až u hlavního líčení. Nelze odhlédnout, že učinili pouze prohlášení a dále nevypovídali,“ uvedl předseda senátu soudu Tomáš Durdík s tím, že oba se rozhodli promluvit až poté, co si přečetli obžalobu. „Doznali pouze to, co bylo objektivně a nade vši pochybnost prokázáno znaleckými posudky a kamerovými záznamy, kde nebylo na místě s důkazy polemizovat,“ dodal soudce.

Ponomarev s Ševčíkem podle obžaloby v květnu 2015 umístili nástražný zápalný systém do autobusu na lince Praha–Varna. Podle soudu šlo o součást konkurenčního boje mezi dopravci, Ponomarevův otec na této trase totiž provozuje autobusovou linku, a obžalovaní mu svým jednáním tak chtěli pomoci.

„Jednoznačné je, že úmysl obžalovaných byl nasměřován k tomu, aby systém splnil svoji roli a došlo k iniciaci ve vozidle společnosti, která byla konkurencí společnosti otce obžalovaného Ponomareva,“ prohlásil Durdík.

Ponomarev se přiznal k sestrojení bomby, ta ale podle něj neměla vybuchnout. V rámci své obhajoby uvedl, že o její sestrojení jej prý požádal v jednom z žižkovských barů jakýsi Bulhar, který jí chtěl zapálit svůj dům v Srbsku kvůli pojistce.

Soud v úterý onoho tajemného muže prostřednictvím telekonference s bulharským soudem vyslechl, on ale uvedl, že o ničem takovém neví a Ponomareva s Ševčíkem nezná. I Ponomarev ke konci líčení uvedl, že mu muž nebyl příliš povědomý.

Ševčík měl prý figurovat pouze jako převozník systému do Bulharska. Koupil si lístek pod falešným jménem Marcel Kořínek. Protože se ale večer před odjezdem opil, neudělalo se mu prý druhý den v autobuse dobře a vystoupil v Brně, kde se vyzvracel a opláchl. Jenže autobus mezitím odjel. „Chvíli jsem tam bloumal, dal jsem si tam pár piv a vrátil se do Prahy,“ prohlásil Ševčík.

Ani tomu ale soud neuvěřil, Ševčík podle něj tendenčně upravoval svou výpověď. „Proč by vystupoval pod falešnou identitou, když by neměl sebemenší podezření, že jde o nějaké nepravosti?“ zarazil se například Durdík. I svědci z autobusu potvrdili, že řidiči autobusu dlouze troubili, kontrolovali prostor toalet, navíc Ševčíka viděli odcházet z areálu nádraží v jiném oblečení.

Taška s nástražným zápalným systémem však jela spolu s 34 cestujícími a dvěma řidiči směrem k Černému moři.

Před Budapeští si tašky, ze které se linul zápach chemikálií, všiml při kontrole jeden z řidičů a na dálniční odpočívadlo zavolal maďarskou policii. Ta za spolupráce s pyrotechnikem systém zneškodnila. Obžalovaní podle znalců špatně odhadli přísun kyslíku, proto nálož jen krátce zahořela a zhasla.

Ponomarev má trest o dva roky vyšší proto, že jednak byl podle soudu vůdčí osobností v případu a jednak se u něj našlo několik tabletek extáze, takže byl souzen i za přechovávání omamných látek.