Článek
Irka se proto rozhodla českou kliniku zažalovat o částku 200 tisíc korun, která prý zhruba odpovídá výdajům, jež na operace v Česku vynaložila. Soudním líčením, které odstartovalo v pátek u Městského soudu v Praze, se Irka se svou advokátkou prý hlavně snaží otevřít veřejnou debatu o tom, do jaké míry by měli lékaři věnující se plastické chirurgii odpovídat za výsledky svých zákroků.
Naughton uvedla, že v dubnu roku 2009 přiletěla do Prahy, aby zde absolvovala operaci nosní přepážky a horního rtu. O pět měsíců později u totožné kliniky absolvovala další zákrok, kdy měla být provedena korekce jizev po operaci rtu. Podle Irky ale zmíněné operace vedly k fatálním důsledkům.
„Nemohla jsem otevřít ústa ani jimi hýbat. Museli mě krmit pomocí brčka, oči jsem mohla mít otevřené pouze v noci, nemohla jsem ani dýchat nosem,“ popsala útrapy žena.
Kvůli vzhledu se bojí mluvit s lidmi
Její stav se prý ustálil až pět let poté, tedy v roce 2014, a to po reoperaci, kterou podstoupila tentokrát doma v Británii.
Trvalých následků v podobě jizvy vedoucí od rtu k nosu se ale nezbaví nikdy.
„Dramaticky se mi snížila má důvěra v oblasti hledání práce a mezilidských vztahů. Kvůli vzhledu se bojím mluvit s lidmi, mám potíže s hledáním partnera,“ svěřila se Právu Naughton. Ta na společnost vlastnící kliniku podala žalobu již v roce 2010, tedy rok potom, co ji tamní lékaři údajně znetvořili.
„Klientka se ale nacházela ve složité situaci. Neměla peníze, takže se to protáhlo i tím, že jsme žádali o osvobození od soudních poplatků. Nicméně neúspěšně,“ vysvětlila Právu ženina advokátka Olga Sovová.
Roky průtahů navíc vedly ke dvojité žalobě. Klinika, na které byla Naughton v roce 2009 operována, se totiž rozdělila a vznikly dvě různé společnosti. Obě ale odmítají nést za ženinu operaci zodpovědnost.
Podle Sovové je evidentní neustálé personální propojení obou žalovaných subjektů vzájemně i s mateřskou organizací.
Hon na cizince
„Oni lapají cizince a nabízejí jim špičkovou péči za poloviční peníze. Ale pokud jsou cizinci nespokojení, ničeho se nedovolají,“ podotkla Sovová. Podle ní firmy na plakátech sice inzerují, jak člověka „vylepší“, ale realita může být úplně jiná.
„U nás přetrvává soudní rozhodování, že lékař plus zdravotnické zařízení odpovídají za postup lege artis – že zákrok provedli tak, jak měli, podle nejnovějších poznatků vědy, ale že už neodpovídají za výsledek,“ popsala advokátka. Podle ní je ale takové zjednodušení absurdní.
„Pacient by rozhodně neměl být zohyzděn a neměla by se kvalita jeho života zhoršit, jak to nastalo v tomto případě,“ řekla Sovová. Její klientka měla prý kvůli zpackaným operacím zničená nejlepší léta života a nedostalo se jí ani omluvy. „Trpěla jsem několik let kvůli neschopnosti a nedbalosti lékařů. Žádná další žena nesmí zažít to co já,“ varovala Naughton.
Podobná slova zazněla i včera v soudní síni, když Irčino svědectví otevřelo veřejné jednání. Jak žena dodala, doufá, že se v Česku zpřísní udělování licencí chirurgům a klinikám zabývajícím se plastickou chirurgií. Soudní řízení bude pokračovat v nejbližších měsících. Datum zatím specifikováno nebylo.
„Pokud to nevyjde, odvoláme se, popřípadě podáme dovolání k Nejvyššímu soudu. Má klientka nemá co ztratit. Jizvy jí zůstanou, ať prohraje, nebo vyhraje. Téma by se ale mělo stát předmětem veřejné debaty,“ prohlásila Sovová.