Článek
„Resocializace obžalovaného je nereálná a vyloučená," řekl psycholog Klose. Na stupnici od jedné do sedmi označil možnost Konrádova opětovného začlenění do společnosti nejméně příznivým stupněm sedm. Svůj názor zdůvodnil mimo jiné kriminální historií obžalovaného, jeho neukotveností v pracovních i společenských vztazích i jeho postojem k trestné činnosti. Jediné pozitivní faktory – tedy dobrá úroveň Konrádova intelektu a jeho přiznání – prý tento závěr nemohou zvrátit.
Muž je podle psychologa osobnost s agresivním potenciálem, která v situacích ohrožení neváhá jednat protispolečensky a násilně.
Soud s vrahem z KlánovicVideo: Novinky
Vražda z června 2014 zůstávala dlouho neobjasněná, protože Konráda s obětí nespojovalo vůbec nic. Třiatřicetiletý muž měl smůlu, že se s detektorem kovů dostal do blízkosti skrýše, kde si Konrád schovával kořist z desítek vloupání do rodinných domů. Obžalovaný tvrdí, že chtěl muži pouze sebrat detektor, střílet prý začal až po vzájemné rvačce. Svou oběť trefil třikrát do hlavy.
Kradl a střílel
U soudu ve středu vypovídal také třiatřicetiletý muž, kterého Konrád postřelil den po Štědrém večeru 2013 v pražských Dolních Počernicích. Svědek Konráda pronásledoval poté, co obžalovaný vykradl jeho sousedy.
„To, že střílí, jsem pochopil až v okamžiku, kdy padly výstřely. Zbraň jsem vůbec neviděl," řekl. Při incidentu instinktivně vyskočil a natočil se ke střelci bokem, což mu možná zachránilo život. Střela ho tak totiž namísto do břicha zasáhla do stehna, odkud prošla do hýždě.
Muž se domníval, že ho trefil pouze gumový projektil, a do nemocnice, kde ho poté operovali, se nechal odvézt až po několika hodinách. Konrád ke střelbě dříve uvedl, že zazmatkoval.
Žádá po soudu doživotí
Konrád si v minulosti odpykal sedm let za pokus o vraždu, poté byl do roku 2006 ve vězení za krádeže. Od té doby nepracoval, pouze občas načerno na stavbách. Letos dostal pětiletý trest za 23 vloupání na Hradecku. Sám odhaduje, že kradl ve zhruba dvou stovkách domů.
Dopisem žádá soud o uložení doživotního trestu. Za jeho přáním nestojí lítost nad spáchaným činem, ale pragmatické důvody.
„Měl jsem na vazbě možnost přemýšlet o svém životě dost dlouho na to, abych dospěl k závěru, že můj další život na svobodě nemá v podstatě žádný smysl, protože po případném propuštění z dlouhodobého výkonu trestu nebudu mít kde bydlet, nemám venku nikoho, na koho bych se mohl obrátit, a budu opět muset řešit existenční problémy včetně dluhů a exekutorů," napsal. Dostal se prý do absurdního kolotoče ”zločin, trest, dluhy a křivda" a s pomocí soudu chce tento kolotoč konečně zastavit.
