Článek
Po prodělaném otřesu mozku začal špatně vidět na levé oko, až mu o čtyři roky později lékaři diagnostikovali úplnou slepotu. Za trvalé postižení, kvůli kterému si nyní dnes již 23letý mladík nemůže najít plnohodnotné zaměstnání, se ale odškodnění nedočká.
O poslední naději jej ve středu připravil Krajský soud v Plzni. Ten zamítl jeho odvolání proti rozsudku sokolovského okresního soudu, podle kterého se neprokázalo, že by ztráta zraku přímo souvisela s úrazem po ráně petkou. Opíral se přitom o posudek znaleckého ústavu při pražské nemocnici Na Bulovce, který došel k opačnému závěru než soudní znalec v trestním řízení, ve kterém policie prověřovala možné zanedbání péče ze strany ošetřujících lékařů.
Dva posudky, každý jiný
Jediným vítězstvím pro mladíka tak je, že mu odvolací soud odpustil povinnost zaplatit čtvrt miliónu korun jako náklady řízení, které přiznal prvoinstační soud právnímu zástupci žalované strany, tedy Základní škole Habartov.
„Za poškození zdraví jsme dostali od pojišťovny zaplaceno 90 tisíc. To bylo v době, kdy jsme ještě nevěděli, že syn bude na jedno oko trvale slepý. Až když nám to doktoři v roce 2011 dali černé na bílém, podali jsme žalobu na navýšení odškodného za snížení společenského uplatnění. Kluk nemůže dělat profesi, ve které se vyučil, tedy strojního zámečníka. Už pět let je evidován na úřadu práce. V našem regionu je velký problém získat zaměstnání,“ uvedla Vlasova matka.
Když se po skončení policejního vyšetřování seznámila se závěrem soudního znalce, vůbec nepochybovala o tom, že ztráta zraku syna souvisí s incidentem ze školy. „Tento znalec jednoznačně uvedl, že v důsledku otřesu mozku došlo k porušení cévního zásobení a výživy zrakového nervu za levým okem, což v důsledku způsobilo změnu na sítnici a postupně ztrátu vidu. K tomu jsme měli celou řadu dalších zpráv a odborných vyjádření od očních a posudkových lékařů, kteří tento závěr potvrzovali,“ pokračovala žena.
O to více ji překvapilo, jak se k tomu postavil znalecký ústav, který v posudku pro civilní řízení konstatoval, že spojitost mezi úrazem a ztrátou zraku není pravděpodobná.
„Doslova mě šokovalo, že u soudu zástupce ústavu prohlásil, že se stydí za to, že nedokázali zjistit, co zapříčinilo ztrátu vidění,“ sdělila žena.
Upozornila i na peripetie, které rodina kvůli chlapcovu zranění oka zažívala. „To si nikdo nedovede představit, nepřála bych to ani nejhoršímu nepříteli. Roky jsme žili v nejistotě, co bude. Týden co týden jsme absolvovali vyšetření, nikdo nám nebyl schopen říci jasnou prognózu. Nakonec se dozvíte, že kluk přijde o oko. A když jsme se chtěli dožádat nějaké spravedlnosti, tak se to ještě pomalu obrátilo proti nám,“ dodala se slzami v očích.
Původ nejasný…
Podle předsedkyně odvolacího soudu Aleny Kryslové byl závěr znaleckého ústavu takový, že ztrátu vidění způsobilo onemocnění nejasného původu. „I když bylo prokázáno zhoršení zdravotního stavu žalobce, tak tento stav nevznikl podle posudku ústavu v důsledku úrazu ve škole, a proto nemohla být žaloba úspěšná,“ vysvětlila Kryslová s tím, že znalecký posudek ústavu má vyšší důkazní sílu než závěry jednotlivých odborníků, kteří se vyjadřovali jen k dílčím otázkám.
K rozhodnutí o zamítnutí nároku na náhradu statisícových nákladů řízení právnímu zástupci žalované strany Kryslová uvedla, že žalobce měl k dispozici posudek znalce z policejního vyšetřování, ze kterého vyplynulo, že jeho zdravotní stav vznikl v důsledku úrazu ze školy. „Mohl se tak oprávněně domnívat, že jeho nároky jsou oprávněné. Navíc je v situaci, kdy má omezené možnosti k získání zaměstnání a zrovna na Sokolovsku je nedostatek práce. Nemá žádný příjem ani majetek a jsme toho názoru, že po něm nelze chtít, aby platil náklady řízení,“ uzavřela soudkyně.