Článek
Podle rozsudku převzal Růžička na jaře 2012 a poté v květnu 2013 na zimním stadiónu v Edenu sponzorský dar od podnikatele Miroslava Palaščáka, a to pokaždé 250 tisíc korun. Peníze nepředal klubu a nakládal s nimi jako s vlastními. Na Palaščákovu výslovnou žádost je vrátil až v listopadu 2014, kdy už ve Slavii nepůsobil, a to ze soukromého účtu své manželky.
„Je smutné, že legenda hokeje se dostala do takové situace, přesto si to uvědomil a peníze vrátil,“ konstatovala soudkyně Eva Burianová. „Ta věc už přesáhla takovou obyčejnou poctivost,“ dodala soudkyně.
Způsob předávání peněz spíše naznačoval jiný charakter trestné činnosti
Růžička byl sice podle ní kompetentní osobou k převzetí takové částky, ale jeho povinností bylo odkázat Palaščáka na správné lidi. Rozsudek obvodního soudu Burianová zhodnotila jako velmi přesný a podrobný.
Peníze vrátil bez vytáček, upozorňovali advokáti
S tím ale Růžičkovi advokáti příliš nesouhlasili. „Závěry soudu nejsou zcela v souladu s provedeným dokazováním,“ namítal jeden z Růžičkových advokátů Vít Svoboda. „Zejména z výslechu dvou tehdejších představitelů vyplynulo, že věděli, že Palaščák předal Růžičkovi peníze a že by měl Růžička s Palaščákem doladit účetní záležitosti,“ dodal Svoboda.
Podle něj Růžičkovo jednání nemůže být hodnoceno jako trestný čin zpronevěry, protože peníze Palaščákovi vrátil „bez vytáček a bez problémů, ještě před medializací“.
Státní zástupce Stanislav Potužník byl, co se týče hodnocení trestného činu, podobného názoru, byť z jiných důvodů. „Způsob předávání peněz spíše naznačoval jiný charakter trestné činnosti,“ podotkl Potužník, který ve středu stáhl odvolání státního zastupitelství s tím, že trest podle něj není nepřiměřeně mírný.
Palaščák měl dodat věci papírově, ty věci nedorazily. Když to mělo trvat déle, tak jsem dobrovolně poslal na jeho účet pět set tisíc, nic mi neurgoval
„Rozsudek soudu prvního stupně je v pořádku. Čtyři sta tisíc není žádná nezanedbatelná částka, navíc u osoby, která nebyla nikdy soudně trestána,“ dodal státní zástupce.
Samotný Růžička se projednání svého odvolání nezúčastnil.
Na šatnu i posilovnu
Růžička přišel v roce 2012 za Palaščákem, jehož syn hrál ve Slavii, kterou v té době trénoval, s nabídkou, že pokud dá klubu sponzorský dar ve výši 250 tisíc korun, o syna se mu postará a bude hrát.
Palaščák s nabídkou souhlasil a požádal o vyhotovení faktury, na což mu Růžička řekl, že „se to tak nedělá“. Přesto mu peníze nakonec v květnu 2012 přinesl do kanceláře. Následně bylo Palaščákovi nabídnuto, že jeho syn může jít hrát do prvoligového Mostu. S tím ale nesouhlasil, raději ho chtěl mít v Berouně.
Růžička mu také řekl, že peníze se použijí na šatny a posilovnu na stadiónu. Funkcionáři ze Slavie vyšetřovatelům tvrdili, že o penězích nevěděli.
Růžička u Obvodního soudu pro Prahu 10 odmítl, že by spáchal nějaký trestný čin. „Přijal jsem od Palaščáka dvakrát 250 tisíc. Palaščák měl dodat věci papírově, ty věci nedorazily. Když to mělo trvat déle, tak jsem dobrovolně poslal na jeho účet pět set tisíc, nic mi neurgoval,“ přednesl své vyjádření trenér, více k věci neřekl a z jednání se omluvil.
Růžičkovi původně hrozilo až pětileté vězení. Polehčující okolností byla pro něj dosavadní bezúhonnost a to, že Palaščák dostal peníze nakonec zpátky.
