Článek
Marně se domáhal u Ústavního soudu (ÚS) zrušení odsuzujícího verdiktu právník Martin Rybnikář potrestaný podmínkou za to, že vylákal od svého vězněného klienta peníze. Soudci nevyslyšeli právníkovy námitky směřující proti pořízeným prostorovým odposlechům ve věznici v Kuřimi. Případ se vlekl již deset let a justice v něm postupně vynesla 14 verdiktů. Rozhodnutím ÚS je ale definitivně uzavřen.
ÚS v nálezu uvedl, že komunikace mezi obhájcem a klientem sice podléhá maximální možné ochraně, ovšem v zájmu klienta, nikoliv v zájmu advokáta, který sleduje vlastní prospěch.
Rybnikář byl stíhán za to, že jako obhájce přijal od odsouzeného muže přes půl milionu korun, přičemž peníze měly být určeny na uplácení svědků tak, aby mohlo dojít k obnově případu. Rybnikář si ale podle soudů peníze raději nechal pro sebe. Za to dostal podmínku 25 měsíců s odkladem na 40 měsíců.
Odposlechy dalších lidí soud kritizoval
Na vyšetřovatele se obrátil sám vězněný muž, který pojal podezření, že advokát s jeho penězi zachází jinak, než jaká byla původní domluva. Na to byly do místnosti ve vězení v Kuřimi nasazeny odposlechy. Právě to se Rybnikářovi nelíbilo.
„Je-li advokát důvodně podezřelý ze závažné trestné činnosti, není porušením práva na obhajobu, ani práva na poskytování právní pomoci nasazení operativně pátracích prostředků, které respektuje princip proporcionality zásahu,“ rozhodli ale soudci ÚS.
ÚS ale jedním dechem kritizoval i skutečnost, že odposlechy snímaly i rozhovory dalších lidí, kterých se přitom případ vůbec netýkal.
„Prostředek, který orgány činné v trestním řízení zvolily k dosažení legitimního cíle, zasáhl do ústavně chráněné sféry značného množství lidí, kteří neměli s probíhajícím trestním řízením ve věci stěžovatele nic společného. Toto pochybení však není důvodem pro vyhovění ústavní stížnosti, neboť stěžovatelova práva tímto postupem porušena nebyla,“ upozornili soudci.