Článek
„Senát dospěl k závěru, že salafismus jako takový představuje ideologii, nikoli konkrétní hnutí, a že předmětná kniha nepropaguje žádné hnutí, pouze salafistickou ideologii,“ odůvodnil stručně svůj verdikt soudce Vladimír Hermann.
„Trvám na tom, že salafismus je hnutí,“ uvedla státní zástupkyně Zdeňka Galková, která si na místě podala proti verdiktu odvolání.
„Po celou dobu jsem neočekával nic jiného než tento rozsudek,“ řekl novinářům po vyhlášení rozsudku Sáňka.
Razie při modlitbě
Kauza se týká vydání překladu stejnojmenné knihy muslimského kazatele Bilala Philipse. Případ odstartovala razie kriminalistů v dubnu 2014 v muslimských centrech v Praze. Razie se odehrála při páteční modlitbě, která má pro muslimy zvláštní význam. Na zásah si stěžovala řada účastníků modlitby včetně zahraničních diplomatů. Podle ministerstva vnitra byl zásah v pořádku.
Kniha podle obžaloby propaguje salafistický směr islámu, který se drží doslovného výkladu koránu. „Salafismus je hnutí, které vykazuje protidemokratické rysy,“ uvedla státní zástupkyně Zdeňka Galková, podle které také kniha požaduje nastolení islámské legislativy šaría.
Vyjadřuji podporu křesťanům a odmítám činy fanatiků tzv. Islámského státu.
„Mám dostatečným způsobem prokázáno, že se (Sáňka) zasadil o vydání knihy propagátora salafistického hnutí Bilala Philipse. Podílel se na překladu knihy z anglického jazyka,“ prohlásila Galková s tím, že Sáňka tak činil s cílem oslovit a získat další stoupence salafistického hnutí.
Žalobkyně mluvila o útocích
Galková ve své závěrečné řeči zmínila nedávné teroristické útoky v Nice, Paříži nebo Bruselu. „Vždy jde o pachatele vyznávající a praktikující salafismus. Salafismus ze své podstaty prostě není a nemůže být mírumilovný,“ řekla žalobkyně.
Sáňka by podle ní měl nést zodpovědnost za to, že se „předmětná salafistická příručka“ stala v ČR přístupnou veřejnosti, a navrhla pro něj trest kolem dvou let vězení s podmíněným odkladem na čtyři nebo pět let.
Stejně jako v průběhu celého hlavního líčení i na závěr Sáňka obžalobu odmítl. „Nikdy jsem neměl v žádném ohledu sklony k radikalismu a jakýmkoliv extrémním myšlenkám a ani jsem se s nimi ve svém okolí nikdy nesetkal,“ prohlásil Sáňka. „Vyjadřuji podporu křesťanům a odmítám činy fanatiků tzv. Islámského státu,“ dodal s tím, že jej celý proces a kriminalizace jeho osoby lidsky velmi uráží.
„Vydáním českého překladu knihy podle mého přesvědčení nedošlo k žádnému protiprávnímu jednání,“ stál si za svým Sáňka. Podíl na vydání knihy připustil, současně ale podotkl, že na něm pracovalo dalších asi devět lidí.
Prý je to učebnice
I spekulace ohledně salafismu ve vztahu ke knize Sáňka odmítl. „Útočník z Nice nikdy do mešity nevkročil, pil alkohol a o salafismu v jeho případě nelze vůbec mluvit. Navíc se hlásil k tzv. Islámskému státu, který označil Philipse za odpadlíka,“ řekl Sáňka. „Velká většina salafistů jsou mírumilovní lidé odmítající násilí,“ podotkl také Sáňka.
Celá věc je spíše politicko-mediální než trestněprávní záležitost.
„To, že je kniha salafistická, je osobní názor státní zástupkyně,“ komentoval Sáňkův obhájce Radek Šmerda. Šmerda se odkazoval na odborníky i soudní znalce, podle kterých kniha není extremistická a jedná se spíše o přeloženou středoškolskou učebnici.
Šmerda se také pozastavil mimo jiné i nad tím, že se obžaloba opírá u údajně nelegálně získanou Sáňkovu emailovou konverzaci. Sáňka si v ní dopisoval i s autorem knihy Philipsem, jehož Galková označila za Sáňkova přítele. Podle Šmerdy si vyměnili jen dva e-maily týkající se autorských práv ke knize.
„Celá věc je spíše politicko-mediální než trestněprávní záležitost,“ shrnul Šmerda s tím, že uznání Sáňky vinným by bylo návratem k cenzuře.
Sáňka měl podle svých slov v letech 2012–2014 vydání knihy na starost, autorem projektu ale není. Knihy se podle něj stačilo prodat sotva sto kusů, po upozornění policie distributor knihu stáhl z nabídky. V západní Evropě je kniha přitom běžně k dostání. „Kniha je ryze teologická,“ odmítl v minulosti tvrzení obžaloby Sáňka.
