Ševcov může v ČR zůstat, nesmí ale na anarchistické demonstrace

Ševcova odsoudil letos v dubnu Městský soud v Praze ke dvěma letům vyhoštění za „účastenství ve formě pomoci k přečinu poškození cizí věci“. Toho se Ševcov podle soudu dopustil tím, že během demonstrace na podporu uvězněných anarchistů před ruzyňskou věznicí natáčel, jak někdo sprejuje na zeď nápisy „Smrt státu“ a „Touhu po svobodě represe nezastaví“.

Natáčením, respektive tzv. švenkem, tedy jedním pohybem kamery zleva doprava, měl podle soudu hlídat přístupové cesty ke sprejované zdi, jestli někdo nejde.

Odvolací soud se přiklonil k názoru městského soudu, že se Ševcov dopustil trestného činu napomáhání. „Došlo k zasažení do majetkové sféry jiného subjektu, trestní postih je tedy na místě,“ uvedl předseda odvolacího senátu Petr Píša.

Nicméně trest vyhoštění je podle něj příliš přísný. „Má povolený pobyt, řádně studuje vysokou školu, je hodnocen jako velice dobrý student, což je podstatná okolnost,“ uvedl Píša a dodal: „Pokud by byl uložen trest vyhoštění, znamenalo by to významný zásah do jeho osobního života i studia.“ Podle Píšy není nutné Ševcovovi ukládat trest vyhoštění.

Proto jej soud zrušil a místo toho mu uložil „zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce“, přičemž v tomto případě konkretizoval společenské akce manifestace, demonstrace, pochody a veřejná shromáždění anarchistických hnutí.

Pokud by Ševcov tento trest porušil, dopustil by se maření výkonu úředního rozhodnutí a postih by mohl být ještě horší.

„Česká země mi zakázala se účastnit akcí anarchistického hnutí a běžeckého maratonu asi, mně to přijde vtipný,“ komentoval rozsudek Ševcov.

Ševcovův obhájce Pavel Kožoušek v odvolání především argumentoval tím, že jeho klient kamerou nehlídal, pouze se snažil zabrat ostatní účastníky demonstrace. Městský soud podle něj v rozsudku několikrát chyboval a uložil Ševcovovi nepřiměřeně přísný trest.

„Domnívám se, že pokud by tento čin spáchal ne Rus a ne anarchista, tak by se to před soud vůbec nedostalo,“ prohlásil Kožoušek, podle kterého měl soud i jiné možnosti trestu. „Nechápu, proč by nestačily obecně prospěšné práce,“ dodal Kožoušek s tím, že by se Ševcov „spokojil“, i když se necítí vinen, s trestem odnětí svobody, který by vzhledem k jeho bezúhonnosti byl podmíněný.

Ševcov by byl podle svého druhého obhájce Pavla Čižinského vzhledem ke své politické aktivitě v Rusku pronásledován a vystaven nelidskému nebo ponižujícímu zacházení.

Státní zástupkyně Darja Dunajová trest označila za zákonný, důvodný a přiléhavý a Ševcovovo odvolání navrhla soudu zamítnout jako nedůvodné.

Ševcov, který se hlásí k anarchistickému hnutí, podle předsedkyně senátu městského soudu Blanky Bedřichové „hluboce pohrdá státním zřízením České republiky, neuznává zákony České republiky, neboť se jimi necítí být z titulu svého smýšlení vázán“.

Bedřichová toto v dubnovém rozsudku dokládá mimo jiné Ševcovovým tetováním A.C.A.B. (All Cops Are Bastards, tedy Všichni policisté jsou parchanti) či jeho účastí na nepovolených shromážděních, při kterých si zakrýval tvář. Sprejování na zeď, kterému měl napomáhat, pak podle Bedřichové nebylo běžným „čmáráním na zeď“, ale „projevem organizovaného odporu proti aktu státní moci.“

„Musíme dospět k závěru, že obžalovaný není osobou, která by vedla řádný život tak, jak si jej představuje trestní řád,“ konstatovala v dubnu Bedřichová. Bedřichová podotkla, že dvouletý trest vyhoštění je „nejmírnější typ trestu, který lze uložit v případě tohoto jednání“.

Ševcov její rozsudek považuje za nespravedlivý a politicky motivovaný.

Mladík byl obžalovaný také z útoku zápalnými lahvemi na dům ministra obrany Martina Stropnického, kvůli nedostatku důkazů ale soud této obžaloby Ševcova zprostil. [celá zpráva]

Za Ševcova se postavili akademici, známé osobnosti i neziskové organizace, podle kterých je vyhoštění nepřiměřeně tvrdým trestem. „Vyhostit člověka do země, kde mu hrozí pronásledování, by znamenalo popřít jednu z podstatných ‚evropských hodnot‘, kterými se dnes kdekdo ohání,“ uvedl v oficiálním prohlášení na Ševcovovu podporu z minulého týdne například filozof a zakladatel fakulty humanitních studií Jan Sokol.

Mezi další osobnosti, které Ševcova podpořily, patří i rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, europoslanec Jaromír Štětina, disident a novinář Petr Uhl nebo rusista Tomáš Glanc.

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček v reakci na prohlášení akademiků a dalších Ševcovových příznivců na své facebookové stránce tuto středu zveřejnil jakýsi seznam „obránců levicového extrémismu“, na kterém figurují kromě výše zmíněných také organizace Člověk v tísni, Amnesty International nebo také Ústav východoevropských studií FF UK.