Článek
Majitel podniku Jakub Olbert ve čtvrtek Právu řekl, že o uložení pokuty nemá informace. „Na magistrát si nás nepředvolali. Vysvětlovali jsme situaci pouze na policii, tam všechno bylo profesionální,“ doplnil Olbert, jehož restaurace je otevřená každý den.
Policisté proti restauratérům nedělají žádné speciální akce. Situaci řeší, pokud na rebelující podniky narazí při běžné hlídkové činnosti nebo když je někdo udá.
Majitel pražské restaurace Šeberák má nadále otevřeno. Teď objíždí republiku s rakví na autě
Podle mluvčího policejního prezidia Ondřeje Moravčíka je situace v oblasti neposlušných hospod poměrně klidná. Policie nemá informace o tom, že by docházelo k většímu počtu porušování vládních nařízení. „Jsou to jednotky případů a většinou jde o tytéž podniky,“ řekl Právu Moravčík.
V současnosti je situace taková, že policisté musejí zkontrolovat každou osobu, která v podniku je. Na místě pak mohou udělit pokutu až deset tisíc korun. To se stane, když dotčený s pokutou souhlasí. V opačném případě policie věc předá správnímu orgánu, jako je magistrát, městský úřad nebo hygienická stanice. Pokuta se pak může zvýšit až na dvojnásobek.
Pákou na hospodské je pohrůžka 48 hodinami za mřížemi, tvrdí Zaorálek. Policie to odmítá
Pražský magistrát podle mluvčího Víta Hofmana aktuálně řeší několik set správních řízení, která od podzimní koronavirové vlny k úředníkům doputovala. Několik desítek těchto případů se týká právě hospod a restaurací.
Senát postihy pro firmy nechce
„Některé mediálně známé případy jsme již uzavřeli, jiné pokračují,“ doplnil Hofman.
Upozornil také na to, že existují podniky, které nařízení porušují opakovaně. V takových případech prý úředníci udělí pokutu a při opakování přestupku znovu uloží sankci.
V současnosti je situace taková, že pokutu mohou dostat pouze osoby, které se nacházejí uvnitř podniku, který by neměl být otevřený. Postih se nyní netýká právnických osob, tedy firem, které restaurace provozují.
Iniciativa Chcípl PES na nedělní demonstraci vyhlásí otevření Česka
To chce změnit vláda, jejíž novelu krizového zákona v prosinci schválila Sněmovna. Tato předloha stanovuje nově až třímilionovou pokutu podnikatelům a firmám v případech, že porušují vládní nařízení, která se dotýkají podnikatelské činnosti.
Jenže se změnami nesouhlasí Senát, který ve čtvrtek normu vrátil zpět do Sněmovny. Novelu krizového zákona tak dostanou poslanci k opětovnému projednání, na kterém mohou veto senátorů přehlasovat.
Uvolňovat se podle Blatného hned tak nebude
Podle senátorů je horní hranice pokuty neúměrně přísná a vedla by k likvidaci firem a živnostníků, kteří se potýkají s dopady opatření. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) označil výhrady senátorů za politické. Maximální sankce podle Hamáčka vychází ze zákona o zdraví lidu a neznamená, že bude uplatňována vůči všem.