Vzácný syndrom, který hrozí dětem po covidu, už je i v Česku

V Česku byl větší výskyt PIMS-TS zaznamenán od poloviny listopadu v návaznosti na vrchol druhé vlny epidemie. Další nové případy jsou však už hlášené i zkraje roku 2021, které již souvisejí s tzv. třetí vlnou covidu.

Podle odborníků z JIP Pediatrické kliniky FN v Motole má syndrom některé podobnosti s Kawasakiho nemocí (multisystémové zánětlivé onemocnění postihující tepny, vyskytuje se u menších děti zhruba do pěti let), avšak zpravidla vykazuje závažnější průběh a vyžaduje rychlé léčení.

„Všichni společně poznáváme v těchto týdnech nové pediatrické onemocnění – syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi spojené s covid-19 (PIMS-TS). Snažíme se porozumět jeho etiopatogenezi a příznakům a naučit se ho správně léčit,” píše na svých stránkách 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (2. LF UK) v Praze, která kvůli tomu v prosinci uspořádala odborný webinář.

Na něm od profesorky Anny Šedivé z Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol zaznělo, že v první vlně koronaviru nebyla naštěstí úmrtnost z důvodu nového syndromu ve světě velká, asi jen dvě procenta. Nízká mortalita je však při správné léčbě PIMS-TS, nicméně nerozpoznaná nebo nesprávně léčená nemoc může život ohrozit, upozorňují tuzemští lékaři.

PIMS-TS je závažné akutní onemocnění dětského věku, které se projeví obvykle dva až čtyři, výjimečně šest týdnů po expozici viru SARS-CoV-2. Postihuje podle dřívějších studií asi dva ze stovky tisíc lidí ve věku do 21 let, podle přednosty Pediatrické kliniky FN Motol Jana Lebla nicméně může být výskyt větší.

„Podstatou nemoci je zřejmě opožděná aberantní imunitní odpověď u některých disponovaných jedinců, která postihne především srdce a cévy, ale může se rozvinout do multiorgánového selhání,” vysvětlil Lebl.

Podle vedoucího lékaře JIP motolské Pediatrické kliniky Filipa Fencla patří mezi první příznaky několikadenní horečka. Přidat se pak můžou kožní či slizniční příznaky, vyrážka, zánět očních spojivek, zarudnutí plosek nohou a dlaní. Pacienty může trápit i nízký krevní tlak, průjem či bolest břicha.

V pražské motolské nemocnici zatím bylo podle Fencla hospitalizováno jedenáct takových pacientů v rozmezí od jednoho roku do čtrnácti let. U dvou nejvážněji postižených pacientů se rozvinuly těžší problémy se srdcem. Projevy syndromu jsou často tak závažné, že většina pacientů skončí na jednotkách intenzivní péče (JIP), někteří i na ARO. Syndrom se typicky objevuje právě u dětí, kterým jinak koronavirus vážnější potíže nezpůsobuje.

Stejné číslo jako Motol (11) hlásila i hradecká fakultní nemocnice, v plzeňské léčili osm takových pacientů.

„Na pracovištích v Dětské nemocnici FN Brno jsme celkově zaznamenali okolo 25 dětských pacientů, kteří splňovali v současné době uznávaná kritéria tzv. MIS-C (PIMS-TS),” sdělila Novinkám tisková mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá. Dodala, že kliniky Dětské nemocnice jsou spádovými pracovišti pro velkou část Moravy a tito pacienti jsou u nich koncentrováni - proto takto vyšší číslo.

U každého dítěte byl podle ní průběh poněkud odlišný a ne u všech byly všechny příznaky. „Všechny děti hospitalizované v Brně s tímto syndromem odcházely domů v dobrém stavu, ale budou dále sledovány při pravidelných kontrolách,” dodala.

Na Klinice dětského lékařství FN Ostrava zatím zaznamenali tři případy této infekce u dětí. „Aktuálně jsou hospitalizováni dva pacienti, jeden už byl propuštěn domů. Jedná se o děti ve věku 10-15 let, kteří před koronavirovou infekcí netrpěly žádnou vážnou, ani chronickou nemocí,” popsala Novinkám Petra Petlachová, vedoucí oddělení komunikace na ostravské fakultní nemocnici.

Jak upozornily Hospodářské noviny, ministerstvo zdravotnictví o nemoci předtím neinformovalo. Ve světě se o ní však ví už déle.

Loni v létě, kdy už byly po světě stovky případů PIMS-TS, potvrdili mj. vědci z londýnské King’s College v rámci svého výzkumu spojitost multisystémového zánětlivého syndromu u dětí s koronavirovou nákazou.

Přesné důvody, proč se syndrom vyskytuje hlavně dětí, jsou zatím stále neznámé. Už v srpnu se spekulovalo o tom, že by syndrom mohl být opožděnou imunitní reakcí na infekci virem SARS-CoV-2, kdy imunitní systém podobně jako např. při cytokinové bouři napadá vlastní orgány.