Článek
„Minulý týden jsme vydali 5500 vakcín, z toho 2200 mobilními týmy,“ sdělil Novinkám Vobořil. „Očkujeme až sedm tisíc lidí týdně. A rychle to roste, za chvíli to budou desítky tisíc týdně,“ odhaduje.
Neděsíme. Nevěříme hororovým efektům. Nabízíme konzultace na místě. Někteří lidé mají obavy, tak se nejdříve přijdou zeptat.
Podle dat ministerstva zdravotnictví tak jeho organizace Podané ruce patří k nejvýkonnějším očkovacím centrům. Lepší čísla uvádí za sedm dnů jen Fakultní nemocnice Ostrava, pražský IKEM a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Na rozdíl od kampaně vlády, která nasadila drastické fotografie covidových pacientů z nemocnic, Vobořil sází na pozitivní motivaci. Myslí si totiž, že většina těch, kteří dosud nemají očkování proti covidu, nejsou zarytí odpůrci, jen neměli příležitost se naočkovat, nebo váhají kvůli obavám z nežádoucích reakcí na očkování.
Někteří lidé pořád nad vakcínou váhají
Podané ruce si vytvořily vlastní malý průzkum mezi těmi, kteří si na podzim chodí pro první dávku očkování.
„Většina vysvětluje, že jen nebyla rozhodnutá. Pořád je tu velké procento lidí, kteří mají z očkování nějaké obavy, ale nejsou to přesvědčení antivaxeři. Jádro přesvědčených odpůrců je maximálně 10 procent, to znamená, že 90 procent lidí bychom mohli naočkovat,“ tvrdí Vobořil.
Vojtěch chce povinné očkování od března
Průřezové dotazníkové šetření zpracoval epidemiolog z organizace Podané ruce Viktor Mravčík. Na otázky odpovědělo ve dnech 3. a 4. listopadu 99 lidí, kteří si v centru organizace Podané ruce Bohéma v Brně přišli pro první dávku.
Průměrný věk dotazovaného byl 39 let, respondenti byli ve věkovém rozpětí 16 až 81 let.
Přes 38 procent lidí řeklo, že si to potřebovalo rozmyslet, přes 15 procent nepokládalo očkování za důležité, dalších třináct procent si myslelo, že očkování díky prodělanému covidu nepotřebuje.
Čtvrtina očkování proti covidu nedůvěřovala, dalších 11 procent přiznalo, že nedůvěřuje žádnému očkování. Dalších 11 procent lidí nemělo na očkování dřív čas a pro tři procenta byl systém očkování složitý.
Část krajů navyšuje kapacity a otevírá další očkovací centra
Mravčík se domnívá, že je nutné, aby se ve společnosti neustále hovořilo o přínosech očkování. „Pak je potřeba vytvořit dostatečnou kapacitu očkovacích míst, aby na to očkování lidé mohli. To se týká jak těch, kteří chodí pro první dávku, tak těch, kteří chodí pro posilující třetí dávku,“ řekl Novinkám.
Pomáhají letáčky i rozhlas
Organizace provozuje očkovací centrum v Brně a do obcí na jižní Moravě také vysílá mobilní týmy. Vyjíždí i třikrát denně. Než do obce dorazí, dohodne se se starostou. Lidem rozdají do schránek informativní letáčky, příjezd mobilního centra ohlásí i místní rozhlas.
Pro první dávky si v jihomoravských obcích k mobilnímu týmu chodí desítky lidí denně. „Jezdíme po obcích kvůli očkování třetí dávky vakcíny a třicet procent lidí, kteří přijdou, si přijdou pro první dávku. To jsou lidé, kteří by jinam nedošli. Přijdou jen proto, že jsme na místě. A většina z toho jsou senioři, kterým se špatně někam jezdí,“ popsal Novinkám Vobořil.
Vojtěch: Platnost očkování by se mohla zkrátit na devět měsíců
Organizace vede informativní kampaň, která podle Vobořila funguje lépe než strategie vlády.
„Neděsíme. Nevěříme hororovým efektům. Nabízíme konzultace na místě. Někteří lidé mají obavy, tak se nejdříve přijdou zeptat. Nemáme fronty, vytvoří se někdy jen nárazově a na chvíli. Lidé se nemusí objednávat, můžou přijít rovnou. To asi také hraje roli. Jsme schopni naočkovat denně mnohem více lidí. Když budeme mít lékaře, dokážeme naočkovat tři až čtyři tisíce lidí denně bez problémů, dnes je to okolo tisíce,“ věří Vobořil.
„Pro nás je to v lecčem jednodušší než pro špitál. Jsme zvyklí na terénní a humanitární práce,“ dodal.
Lékař z covid oddělení: Kdyby bylo očkování povinné, tak máme na jaře klid
Organizaci, která se běžně stará především o narkomany, pomáhají i zkušenosti z terénu. „Pracujeme 12 hodin denně, 7 dní v týdnu. Pokrýváme i hodiny i po pracovní době odpoledne a večer a pokrýváme soboty a neděle. Naše očkovací centrum v Brně očkuje denně okolo 600 až 700 lidí, další stovky přijdou k mobilním centrům. Děláme denně až tři výjezdy mobilních týmů,“ vyjmenoval Vobořil.
Příklad z Rakouska
Inspiraci k práci hledal i v Rakousku na stáži. „Tam si udělali velkou analýzu, která jim jednoznačně řekla, že očkování by neměly provádět špitály, očkovací centra musí být co nejvíce rozmístěna po městě, měly by být mobilní týmy. Očkování mají provádět humanitární organizace, velké zdravotnické firmy a ‚nevládky‘,“ popsal.
Nemocnicím podle něj chybí akceschopnost, provoz očkování je navíc zatěžuje, musí kvůli němu odvelet lékaře ze směn. Vobořil si zároveň myslí, že by očkování nemělo být hrazené z veřejného zdravotního pojištění, stát by jej měl platit z rozpočtu. A to proto, aby se tolik nehledělo na to, zda se očkovací týmy vyplatí.
WHO: Omikron představuje globální riziko
„Díky této strategii měli Rakušané v červenci 96 procent seniorů nad 75 let naočkovaných, kdežto my máme přes 80 procent,“ dodal.
Celkem má Česko plně naočkováno necelých 60 procent obyvatel. Na první dávku v pondělí čekalo necelých 38 tisíc lidí, na druhou necelých 165 tisíc a na třetí 93,6 tisíce.