Virolog: Přeočkování nás nemine, britský postup je unáhlený

Myslím, že jsme svědky něčeho, co se dalo čekat, protože uvolnění protiepidemických opatření bylo poměrně značné, a tím pádem se dalo očekávat, že do měsíce, do třech týdnů se takovýto nástup pozitivně testovaných začne projevovat.

Navíc s uvolněním se velmi výrazně zvýšil pohyb obyvatel také v souvislosti s letní turistickou sezonou. Je to něco, co jsme mohli velmi dobře předpokládat. Zároveň víme, že víceméně úspěšně probíhá plošné očkování.

Stále je ale spousta lidí, zejména mezi mladými, kteří se odmítají očkovat, a to je samo o sobě velká komplikace. Máme také značnou část lidí v pokročilém věku nenaočkovaných, to jsou rizikové skupiny obyvatel vnímavé k nákaze koronavirem.

Pevně doufám, že se podaří pandemický vývoj udržet na uzdě, bude se dařit testování, ale i sekvenování nových variant a zabrání se tak komunitnímu šíření.

Pevně doufám, že se to podaří. Předpokladem toho je, že budeme důsledně trasovat a vědět, kdo je zdrojem nákazy. Určitá opatření i v rámci turistického ruchu jsou učiněna, viz příjezdové formuláře při návratu z ciziny, takže uvidíme.

Ale jsem optimista, když vezmeme v úvahu značnou proočkovanost populace. A i když máme, řekněme, pětinu seniorů a značný počet mladých nenaočkovaných, což je bezesporu nebezpečný stav, tak o tom víme a epidemiologická a hygienická služba musí udělat vše pro to, aby zabránila komunitnímu šíření.

Upřímně řečeno, hrozí, protože situace je křehká. Pokud se nám nepodaří důsledně trasovat, a to se nám v minulosti nedařilo a vymstilo, tak se do problému s těžkými průběhy ještě můžeme dostat.

Situace u nás je skutečně v určitých ohledech jiná než v jiných evropských zemích. Tam si podobná opatření s takto lokalizovanými očkovacími centry dovedu představit. U nás je to něco nového, uvidíme, do jaké míry bude neočkovaná veřejnost na to schopna reagovat.

Domnívám se, že s rostoucím počtem onemocnění v příštích dnech a týdnech se navodí situace, která nakonec může způsobit, že si odpůrci očkování uvědomí, jak důležité je nechat se očkovat a získat ochranu před touto nevyzpytatelnou nákazou pro sebe a ochránit tak své blízké. Je to výraz nezodpovědnosti, když si nejsou schopni uvědomit, že do nebezpečí staví i své blízké ze starších věkových kategorií.

Odborníci se dnes shodují – a já se připojuji – na názoru, že koronaviru a jeho nově vzniklých mutací se nezbavíme, zůstanou i v případě vytlačení koronaviru na „okraj“ lidské společnosti.

Stále budou skupiny lidí, které nebudou chráněny nebo dostatečně chráněny imunitou po prodělaném onemocnění či po očkování, a tak musíme počítat s tím, že nové varianty mutujícího koronaviru se budou moci uplatnit mezi těmito lidmi vnímavými k nákaze.

Pravděpodobnost a četnost takových přenosů bude výrazně snížená. S tímto novým patogenem budeme muset v budoucnu zacházet a chovat se k němu jako k viru epidemické chřipky. Měli bychom počítat s tím, že v cirkulaci mezi lidmi mohou být nové varianty, tyto procesy antigenních změn koronaviru bude třeba sledovat v laboratořích k tomu určených a bude nutné počítat také s prognózou šíření nových variant a tomu přizpůsobit regionální nebo sezonní typy vakcíny proti koronaviru.

Podobně jako koronavirus SARS-CoV-2 jsou tu další čtyři lidské koronaviry. Ty vyvolávají onemocnění, které hromadně nazýváme akutní respirační onemocnění, a ve většině případů ani nepátráme po tom, jestli je způsobeno koronavirem, adenovirem, rhinovirem nebo pneumovirem.

Naučili jsme se s nimi žít v jakési ustálené rovnováze, zatímco tento virus je pro lidstvo nový a cestu k adaptaci takové rovnováhy teprve hledáme. To je běh na hodně dlouhou trať. Kolektivní imunitou vytlačíme tento koronavirus, obrazně řečeno, na okraj lidské společnosti tak, že se nebude šířit komunitním způsobem a bude vyvolávat jenom, řekněme, regionální epidemická vzplanutí, a taková už lze svým rozsahem docela dobře držet pod kontrolou právě protiepidemickými opatřeními.

K tomu máme velmi dobrou perspektivu. A to jednak vytlačením patogenu pomocí kolektivní imunity, ale také účinnými a dobře dostupnými antivirotiky. S jejich pomocí bude možné každý nový případ onemocnění covid-19 rychle vyléčit.

Myslím si, že to není dobře. Je to příliš unáhlený způsob řešení situace, je na to příliš brzo. My se teď potřebujeme vypořádat s dominující delta variantou. Výskyt dalších velmi nakažlivých variant už s budováním kolektivní imunity nebude s velkou pravděpodobností nijak zvlášť ohrožující.

Potřebujeme se spíše soustředit na přeočkování, které bude z mého pohledu nezbytné. Už zejména proto, že trvání té specifické adaptivní imunity je relativně krátké. Přeočkování nás tedy nemine, abychom si udržovali či posilovali nezbytnou míru imunitní obrany před šířením ať už té dominující varianty delta, nebo případně některé další, která ještě v blízké budoucnosti přijde. Ale také abychom trvale snižovali šanci mutujícího viru na uplatnění případné nové antigenní varianty.

Určitě bych velmi varoval před britským přístupem. Jsme ve fázi, kdy jakési okázalé ignorování toho, že koronavirus je s námi a cirkuluje mezi lidmi, je velmi předčasné.

Potřebovali bychom spíš devadesát procent proočkovanosti a toho v Evropě můžeme dosáhnout. Potom ale budou rozsáhlá území na některých dalších kontinentech, kde se očkovací kampaň potáhne ještě dlouho, a právě tato území budou ideálním prostředím pro vznik nových variant.

Mezikontinentální pohyb lidí bude taky významným rizikem jejich možného zavlečení. S tímto problémem se budeme potýkat ještě nějakou dobu. Abychom k šíření nákazy covidu-19 mohli přistupovat jako ke chřipce a nabízet regulérně každý rok přeočkování, tak to je podle mě otázka ještě několika příštích let.