Článek
Bylo úterý 8. prosince a skupina vědců na pravidelném rutinním mítinku řešila koronavirus. Hrabství Kent na jihovýchodě Anglie zažívalo nárůst potvrzených případů, ovšem vědce zarazil zejména fylogenetický strom (grafické zobrazení různých genetických variant a jejich příbuznost). Vévodila mu totiž linie B.1.1.7 (známá rovněž pod názvem varianta VUI–202012/01) a to naprosto nevídaným způsobem.
„Část stromu, která by vypadala takhle, jsem ještě neviděl,“ přiznal pro server Science Mag mikrobiální genomik Nick Loman z univerzity v Birminghamu. Tato linie objevená 20. září je jednou z mnoha, které koronavirus má. Avšak zatímco v půlce listopadu tvořila 26 procent případů, v týdnu počínajícím 9. prosincem bylo její procentuální zastoupení mnohonásobně větší. „V Londýně to bylo 60 procent,“ uvedl v sobotu hlavní vědecký poradce vlády Patrick Vallance.
Po ohlášení „zrušených Vánoc” prchají lidé z Londýna. Počet nakažených dramaticky vzrostl
Mutace není nic jiného než chybně přepsaná genetická informace při replikaci a viry mutují běžně a rychle. Koronavirus SARS-CoV-2 naštěstí patří mezi pomalejší, průměrně vykazuje 1 až 2 mutace do měsíce a je čtyřikrát pomalejší než virus chřipky a osmkrát pomalejší než virus HIV.
Linie B.1.1.7 vykazuje 17 mutací, z toho 8 z nich se nachází na spike proteinu, který virus používá pro proniknutí do hostitelské buňky. Dvě z těchto osmi mutací považují vědci za znepokojivé, jsou to mutace s názvy N501Y a 69-70del. Mohou mít vliv na rychlost šíření infekce a případně mohou snížit účinnost vakcíny.
Ve Španělsku za šíření mohli turisté, nikoliv mutace
Právě ona rychlost, se kterou linie B.1.1.7 „ovládla pole“, vedla vědce k předpokladu, že se virus v této linii adaptoval na mezilidský přenos, a tudíž se šíří rychleji. S odvoláním na vládní vědeckou skupinu britský premiér Boris Johnson uvedl, že linie se může šířit až o 70 procent rychleji. Z toho důvodu přešel Londýn a okolí těsně před Vánocemi do nejtvrdšího lockdownu a Evropa začala rušit lety na Britské ostrovy.
Zmutovaný koronavirus není důvod k panice, uklidňují vědci
Řada vědců však varuje před unáhlenými kroky. „Chtěl bych mít velmi jasný důkaz místo tvrzení ‚myslíme si, že je to víc nakažlivé‘,“ uvedl Carl Heneghan, profesor EBM (evidence based medicine – medicína postavená na důkazech, která řeší používání nejlepších současných důkazů při rozhodování o péči o jednotlivé pacienty) z Oxfordské univerzity.
„Dělám tuhle práci pětadvacet let a můžu vám říct, že to nemůžete v takhle krátkém čase takhle kvantifikovat,“ dodal v rozhovoru pro Daily Mail. „Přizpůsobují data důkazům. Vidí nárůst případů a hledají důkazy, které by to vysvětlily,“ uvedl Heneghan.
Podobně smýšlí i německý virolog Christian Drosten. Podle něj je předčasné mluvit o tom, že se linie šíří o tolik rychleji. „Je tam příliš mnoho neznámých na to, abyste mohli říct něco takového,“ uvedl Drosten pro Science Mag.
Nová mutace koronaviru ze Španělska se šíří po Evropě
Virus se totiž mohl rozšířit pouhou náhodou. Jako příklad může být odlišná linie s velmi podobným názvem B.1.177 objevená v předchozích měsících ve Španělsku (charakteristická pro ni byla mutace 20A.EU1). O ní se vědci zprvu domnívali, že by mohla být rovněž podstatně nakažlivější, dnes se však kloní k názoru, že k jejímu rozšíření po celé Evropě přispěli turisté.
Drosten ještě argumentuje tím, že nová linie v sobě obsahuje deleci (vymazání části genetického kódu) v části ORF8. Studie naznačovaly, že právě oslabení tohoto genu může omezit šíření koronaviru.
Je třeba být ostražitý, dodávají vědci
Neznamená to však, že by se k linii mělo přistupovat lehkovážně. Mutaci N501Y objevili rovněž v Jihoafrické republice v jiné linii koronaviru SARS-CoV-2. I tamní data naznačují, že se virus s touto mutací šíří rychleji. Jedním dechem však vědci dodávají, že i pro analýzu jihoafrické linie potřebují více dat. Linie B.1.1.7 může už být podstatně rozšířenější.
Koronavirus sice mutuje, účinnost vakcíny to neovlivní, uklidňují experti
Z tohoto důvodu a absence většího množství dat ohledně linie se viroložce Emmě Hodcroftové z Basilejské univerzity zdá omezení letů do Velké Británie jako „pořádně extrémní opatření“. Nebylo by divné vzhledem k propojenosti dnešního světa, kdyby se linie vyskytovala už i v jiných zemích. Ostatně třeba Nizozemsko ohlásilo minulý týden první případ výskytu B.1.1.7 na svém území.
Jak uvedl epidemiolog William Hange, důvodem, proč byla linie objevena zrovna v Británii, může být to, že Spojené království disponuje jedním z nejlepších systémů genetického monitorování na světě. Řada dalších zemí se genomice věnuje pouze málo nebo vůbec.
V České republice se genomice věnují vědci z Národní referenční laboratoře ve spolupráci se Státním veterinárním ústavem podle bioložky Heleny Jiřincové „z čistého entuziasmu“, protože nemají dostatečné finanční ani personální kapacity.
Zmutovaný vir se šíří i v Česku. Hrozbou není
Podobné linie viru mohou vzniknout kdekoliv. Navíc s blížícím se naočkováním populace jejich odhalování nabude na důležitosti. Vakcína totiž na virus vytvoří silný selektivní tlak, kdy s nadsázkou řečeno, v částečně proočkované společnosti přežije jen ten „nejschopnější virus“. Včas odhalit linie, které by mohly být vůči vakcínám rezistentní, tak bude dle vědců jedním z kritických úkolů v následujících fázích pandemie.