Vakcinolog Petráš: Třetí dávka je ověřená, další už chránit nemusí

EMA neříká nic, co bych také netvrdil. Třetích dávek se to netýká, schéma dva plus jedna známe. Třetí dávka je regulérní, ověřená. S dalšími by se mělo šetřit, plán je očkovat zase zhruba po roce. Ale může se to změnit, může to být třeba až po dvou letech.

Třetí dávka se začala podávat, když dominovala varianta delta. V Evropě i v USA třetí dávka přišla už na podzim. S koncem roku dorazil omikron, který se vymyká všem dosavadním variantám.

Studií, které ho hodnotí, jsou sice už desítky, ale stále to nejsou pevná data. Takže nemůžeme říci s jistotou, jak to dopadne. Ale v každém případě lze říci, že imunitě navozené očkováním či proděláním nemoci je omikron schopný častěji uniknout.

To platí obecně. Čím více vakcinačních dávek podáváme v rychlém sledu, tím může imunitní systém přestat adekvátně odpovídat. Očkování se pak může stát kontraproduktivní, může nás přestat chránit. Myslím, že jsem se vyjádřil ve shodě se šéfem Evropské lékové agentury, moje vyjádření nebylo nijak překvapivé.

V každém případě jsme omikron čekali. Je jasné, že koronavirus už s námi zůstane. Je jasné, že musí zmutovat do takové formy, která bude pro člověka únosná. Že se zařadí mezi ostatní typy koronavirů, že se ho přestaneme bát a že začne způsobovat už jen víceméně „nudli u nosu“ nebo nachlazení, kterým se nebudeme zabývat. Ale jestli je to už tento omikron, na to bych byl ještě opatrný. Jestli ano, tak je to k prospěchu.

To nejsem schopen říci. Ale jednoho krásného dne projdeme covidem všichni. Ale věřím tomu, že projdeme tou lehčí formou, kterou jsem popsal jako „nudli u nosu“, nebo tím banálním nachlazením.

Vždy to bude v rovině, že bude určitá skupina jedinců, která bude riziková. Podobně jako je to u chřipky. Může to dopadnout tak, že nebudeme potřebovat očkování nebo že ho budeme potřebovat jen pro specifické skupiny.

Já odhaduji, že budeme očkovat děti. Protože děti jsou v promořené společnosti cílovým hostitelem pro koronavirus a může pak u nich docházet i k závažnějším onemocněním. Také by očkování mohlo být nasměrováno ke starší populaci z důvodu oslabeného imunitního systému nebo kvůli souběžným onemocněním.

Bohužel nejsou, i když byly velmi často prezentovány studie častého bezpříznakového onemocnění u dětí oproti dospělým a předpokládalo se, že jsou promořené více než dospělí.

Řeknu vám, která vakcína vyhraje. Bude to taková vakcína, která bude přijatelná pro děti do pěti let. Ta pak bude vhodná pro jakoukoli populaci.

Stávající opatření vycházejí z dosavadních poznatků. Pokud však tyto poznatky pozbudou platnosti, pak je zcela bezpředmětné na nich trvat. Co vím, že je před námi, je ukočírovat koronavirus tak, aby se stal sezonním virem v analogii s chřipkou.

Jak toho docílit? Jednou z možností je pravidelné roční očkování v limitovaném období – očekávatelně před obdobím jeho nejsilnějšího výskytu. Asi už jste pochopila, že je to přelom léta a podzimu, přesně tak, jak to známe z chřipkové sezony. Zde je zapotřebí říci, že sezonnost chřipky jsme vytvořili uměle, a to právě očkováním proti chřipce. To je asi ten hlavní cíl, jak dostat pandemii pod kontrolu.

Tím vám sděluji obecně známá pravidla hry, která jiní „mediální odborníci“ ještě neznají. Omlouvám se za to, že jsou naši občané strašeni tzv. odborníky, ovšem tato doba si je bohužel vyžádala.

Osobně se těším, až každý budeme dělat to, co skutečně umíme, i když se na nás, skutečné epidemiology, bude pohlížet opět s obvyklým despektem. S vaším dovolením bych chtěl touto cestou poděkovat všem svým skutečným kolegům, kteří odvedli velký kus práce.

Může se stát, že to bude mRNA. Ale stále je tu velký prostor, tedy i pro tradiční vakcíny. Mohou sehrát významnou roli. Jsme v počáteční fázi normalizace stavu. Těch věcí se bude muset udělat vícero a bude to světově koordinované. Jako model můžeme vzít očkování proti chřipce, které je směrováno na přelom léta a podzimu.

Na to odpověď neznám. Současné vakcíny mají svůj smysl proti deltě, která stále cirkuluje. Je na místě dodržet posilující dávku zhruba v šestiměsíčním intervalu a zbytečně ho nezkracovat na tři měsíce.

Jak bude fungovat na omikron? Z prvotních analýz z Jihoafrické republiky vyplývá, že dvě dávky vakcíny mRNA jsou schopné zajistit 70procentní účinnost i proti omikronu. Další analýzy z Velké Británie říkají, že tři dávky vakcíny jsou schopné zajistit i ochranu proti omikronu.

Na druhou stranu přicházejí informace z Izraele, kde podávají už čtvrtou dávku. Ukazuje se, že ta setrvalost protilátek po čtvrté dávce se významně zkracuje. Ale můžeme s tím zatím pracovat jen jako se signálem. Jsou to kusé informace a bude trvat, než se všechno propojí.

Těm, co prošli covidem a zatím nevědí, jak se očkovat, bych doporučil podání jednodávkové vakcíny Janssen (Johnson and Johnson). Posílí to jejich imunitu a připraví je to i na tuto variantu. Jestli to úplně pomůže, to neumím říci.

Nikomu bych očkování nenutil, jen doporučil. Každý jsme jiný, každý se rozhodujeme podle svého uvážení. Může se stát, že omikron třetí dávkou vakcíny zbrzdíme o dva týdny, ale masivně udeří poté. Všechno může nastat. Co si můžeme přát, je, aby omikron nebyl tak nebezpečný. Zatím to data naznačují, ale konečná analýza, že to tak je, schází.

Na to neumím odpovědět. Někde jsem četl, že protilátky, které získáte proděláním omikronu, by měly být funkční i proti variantě delta. To by bylo úžasné, ale nevím, jestli to takto zcela platí. Zatím jsou to první informace, nelze z toho dělat závěry.