Očkování proti covidu je v Česku v plném proudu. Po Babišovi dostal vakcínu i Blatný

Článek

„Tento rok byl nejhorší v naší moderní historii. Kvůli covidu zemřela spousta našich spoluobčanů. Vakcína je naděje, že se vrátíme do normálního života,“ zdůraznil Babiš. Připomněl zároveň, že očkovat začala v neděli dle předchozí domluvy celá Evropská unie.

ON-LINE: V Česku se zpřísnila opatření proti covidu, vakcínu dostaly desítky lidí

Koronavirus

Prakticky okamžitě po jeho vyjádření usedl premiér na křeslo a zdravotníci mu vpíchli do pravé ruky vakcínu. Následně obdržel očkovací průkaz, ve kterém má informace o druhém plánovaném očkování za 21 dnů.

„Zatím se nic neděje, jsem v pohodě,“ reagoval Babiš na podání vakcíny. Pár minut poté očkovací centrum opustil. Podle lékařů musí být nyní 30 minut v klidovém stavu, což platí pochopitelně i pro další očkované.

V ÚVN byli první naočkovaní premiér Andrej Babiš a válečná veteránka Emilie ŘepíkováVideo: ČTK

Babiš byl jako první Čech očkován proti nemoci covid-19.

Společně s Babišem dostala v ÚVN vakcínu také válečná veteránka Emilie Řepíková.

Ještě v neděli se budou očkovat také zdravotníci a senioři. „V tuto chvíli se nám přihlásilo téměř 700 zdravotníků,“ prohlásil Miroslav Zavoral, ředitel ÚVN.

Andrej Babiš a válečná veteránka Emilie Řepíková

Očkování v Motole

Očkovací látku mají k dispozici pražské nemocnice v Motole, Všeobecná fakultní nemocnice, Ústřední vojenská nemocnice a Nemocnice na Bulovce. V Brně se pak jedná o Fakultní nemocnici Brno a Fakultní nemocnici u svaté Anny. Každá nemocnice zvládne naočkovat stovky lidí denně. Očkuje se ve dvou dávkách, obvykle do svalu v horní části paže, a to s odstupem minimálně 21 dní.

V pražské Fakultní nemocnici v Motole byl prvním očkovaným proti koronaviru známý chirurg Pavel Pafko. Ten podle svých slov nerozumí té části populace, která váhá s očkováním, řekl před samotným vpichem jehly.

Mezi prvními byl ve FN Motol naočkován chirurg Pavel PafkoVideo: Novinky

V první fázi budeme očkovat 500 lidí denně, říká ředitel FN MotolVideo: Novinky

„Nerozumím těm 45 procentům českých obyvatel, kteří váhají s vakcinací,“ řekl Pafko. Podle něj by lidé měli věřit lékařům nikoliv až v době, kdy se dostanou na jednotky intenzivní péče, ale i při prevenci. Podle něj je přitom mnoho lidí, kteří se nemohou nechat očkovat s nejrůznějších důvodů.

V Motole bylo v neděli ráno připraveno 1975 dávek vakcíny, denně se zvládne v tomto ústavu naočkovat kolem 500 lidí, řekl novinářům ředitel nemocnice Miroslav Ludvík (ČSSD).

Blatného očkovali v Brně

Fakultní nemocnice Brno v neděli také zahájila očkování proti covidu-19. Prvním očkovaným byl krátce po 10. hodině ministr zdravotnictví Jan Blatný. Vakcínu mu podal primář Diagnosticko-terapeutického centra Petr Benda.

„Jako od maminky,“ ohodnotil kvalitu vpichu doktor Petr Benda, který ministra očkoval a vzápětí ho pozval na druhou část očkování za 21 dnů.

„Jsem rád že máme bezpečnou a spolehlivou vakcínu a já to mohl i tímto způsobem ukázat ostatním,“ uvedl po očkování Blatný.

Po něm absolvoval očkování i ředitel zařízení Jaroslav Štěrba, následovat budou další zaměstnanci. Kromě pracovníků poslouží vakcína i pro seniory z léčeben dlouhodobě nemocných, například z Nemocnice Milosrdných bratří. Nemocnice má asi 3000 vakcín.

Jan Blatný během očkování v BrněVideo: Miroslav Homola, Právo

Ministr zdravotnictví Jan Blatný se nechal očkovat v Brně.

Přehledně: Jak se bude očkovat

Koronavirus

Jediné schválené očkovací sérum

Očkovací sérum firem Pfizer a BioNTech je první a zatím jediné, které Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) zaregistrovala pro použití v EU. Další vakcíny nyní posuzuje. Do tuzemska by ještě do konce roku mělo podle Blatného dorazit dalších 20 000 dávek, celkem má Česko zajištěno téměř 12 milionů dávek skoro pro sedm milionů osob. Centrální rezervační systém, který umožní objednat se na očkování široké veřejnosti, by měl být spuštěn od února.

Prezident Miloš Zeman v sobotu vybídl všechny občany, aby se nechali proti covidu-19 očkovat. Jeho výzvu ocenila většina politiků. Opozice v posledních týdnech kritizuje postup vlády při očkování, podle ní kabinet přípravu tak masivní a logisticky náročné akce podcenil.

Zeman vyzval lidi, aby se očkovali proti covidu-19

Domácí

Očkování v českých zemích trvá už 200 let
Očkování proti nemocem má na území dnešní České republiky dlouhou tradici, první plošná vakcinace proti pravým neštovicím začala v habsburské monarchii už v roce 1821. Smrtelně nebezpečnou chorobu se díky tomu podařilo vymýtit. Očkovací programy, které se objevily po vzniku Československa, pak mířily na další nebezpečné infekční nemoci - záškrt, tuberkulózu, tetanus, černý kašel nebo dětskou obrnu. Pravidelné očkování všech dětí proti nim začalo v lednu 1959.
První rozšířenou vakcínu proti pravým neštovicím (jež v 18. století zabily v Evropě na 60 milionů lidí) vynalezl britský lékař Edward Jenner, který si všiml, že dojičky nakažené kravskými neštovicemi lidskou verzi choroby nedostanou. První pokus s očkováním provedl Jenner v květnu 1796 a zprávy o jeho úspěchu se rychle šířily po Evropě. Již na přelomu 18. a 19. století se očkovalo po celém kontinentu, habsburskou říši a české země jako její součást nevyjímaje.
Očkovat proti neštovicím, které jen mezi roky 1796 a 1802 zahubily v Čechách na sto tisíc lidí, se začalo už kolem roku 1800. Napoleonské války ale lékařské novince příliš nepřály, počty vakcinovaných - byť očkování bylo pro nemajetné zdarma - se dlouho pohybovaly jen v desítkách tisíc. Už tehdy se ale vyskytly mezi lidmi nepodložené zprávy o škodlivosti očkování, které spolu s rozvratem způsobeným boji a průchody armády zpomalily šíření novinky.
Přesto bylo povinné očkování v českých zemích oficiálně zavedeno v roce 1812, podle císařského výnosu ho podporovali duchovní, učitelé nebo porodní báby. Z téměř dvou milionů dětí narozených mezi roky 1808 a 1820 byla proti neštovicím očkována téměř polovina, což nemoc výrazně zbrzdilo. I tak se během 19. století objevovaly epidemie pravých neštovic, poslední velké z let 1872 a 1873 podlehlo 43.000 lidí. Do první světové války ale podíl očkovaných postupně klesal až na polovinu.
Vakcinační program převzalo i nově vzniklé Československo, kde bylo povinné očkování zakotveno zákonem z července 1919. A bylo úspěšné - zatímco v prvním roce po válce se vyskytlo na 10.000 případů pravých neštovic, v dalších pěti letech to bylo celkem jen 2589 a později se vyskytly pouze jednotlivé případy, dovezené z ciziny. Povinné očkování a přeočkování proti pravým neštovicím trvalo až do roku 1980, kdy byla tato nemoc na celém světě vymýcena.
Očkování proti dalším nemocem začalo po druhé světové válce, nejprve v roce 1946 proti záškrtu, o rok později pak proti tuberkulóze (TBC). Obě nemoci v Československu díky tomu prakticky vymizely (záškrt téměř úplně během čtyř let, případů TBC - proti které se zhruba dekádu děti už povinně neočkují - je od 70. let nejčastěji několik stovek ročně). Proti černému kašli se začalo s očkováním v roce 1958 a v případě této nemoci trvalo sedm let, než se nemoc podařilo téměř vymýtit.
Základ dnešní vysoké proočkovanosti české populace dalo pravidelné očkování dětí, které bylo zahájeno v lednu 1959 a v upravené podobě se praktikuje do dneška. V posledních zhruba dvou dekádách se nicméně objevují hlasy zpochybňující přínosy a bezpečnost očkování, což s sebou přináší i pokles míry proočkovanosti. Přestože odborníci odmítají, že by vakcinace mohla naprosté většině populace uškodit, část rodičů očkování odmítá zcela, nebo je odkládá.
Důsledkem toho je návrat některých dříve téměř vymizelých nemocí, například spalniček. V Československu se proti nim začalo očkovat pravidelně v září 1969 a ještě v roce 2007 dostalo vakcínu zhruba 98 procent dětí do tří let. Poté podíl začal klesat, dostal se až pod 85 procent. Pro zabránění šíření epidemie spalniček je přitom podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nutná proočkovanost alespoň 95 procent dětí ve věku do tří let.
Kromě povinného programu existuje možnost nechat se očkovat proti dalším chorobám, jde jak o očkování hrazené ze zdravotního pojištění, tak o placené pacientem. Známé jsou třeba vakcíny proti klíšťové encefalitidě nebo chřipce (tu je nutné obnovovat každý rok), rozšiřuje se i očkování proti rakovině děložního čípku. Nechat se očkovat je možné také proti hepatitidě A a B, meningitidě a rovněž proti choleře či břišnímu tyfu, což často využívají cestovatelé.