Článek
Studie, jak řekl její autor, profesor Gavin Yamey z americké Duke University, zkoumá země, které zavedly přísné uzávěry, aby bylo možné posoudit, zda tento krok vyvolává nadměrnou úmrtnost.
On a jeho kolegové prozkoumali 94 zemí, jež zavedly uzávěry. Rozlišili země, kde se dařilo bránit šíření epidemie, a státy, kde se to nedařilo.
Angličané zkouší život bez omezení. Navzdory odborníkům i veřejnosti

Srovnání ukázalo, že země jako Nový Zéland a Austrálie loni nezaznamenaly žádnou nadměrnou úmrtnost, třebaže zavedly tvrdé uzávěry. Naopak Brazílie, Švédsko, Rusko i USA, kde se pandemie rozhořela naplno, měly úmrtí mnoho.
Přesvědčivý důkaz, domnívají se vědci
„Je to jeden z nejpřesvědčivějších důkazů, že léčba nebyla horší než nemoc. Zdá se, že země, které zasáhly rychle a agresivně, měly často méně úmrtí než v předchozích letech. Jedna studie ukázala, že uzávěry mohly snížit roční úmrtnost až o šest procent díky zamezení chřipky,“ řekl Yamey.
Na námitku, že uzávěry postihují duševní zdraví lidí, a zejména dětí, výzkumníci sdělili, že stejný dopad má i ztráta milovaného člověka kvůli covidu.
Austrálie sázela na lockdowny, ne na očkování. Teď na to doplácí

Ke zjištění, že během pandemie prudce kleslo využívání životně důležité necovidové zdravotní péče, poznamenali, že k tomu by stejně došlo kvůli přetížení zdravotního systému a obavám pacientů z možné nákazy.