Článek
Hromadná doprava je podle nových výzkumů, na které upozornila agentura Reuters, relativně „v pohodě“. Jak je to možné?
V květnu a červenci proběhly sledovací studie, které zkoumaly stopy stovek skupin lidí s covid-19 ve Francii, Rakousku a Japonsku. Toto trasování určilo, že méně než pouhé jedno procento případů bylo spojeno s veřejnou dopravou.
Za polovinu nákaz v USA může „tichý přenos“ koronaviru
Například ve Francii nebyl v rámci onoho výzkumu identifikován žádný pozitivně testovaný z metra, vlaků, letadel nebo lodí, napsal tamní list Le Parisien.
V Rakousku podobné šetření zjistilo, že žádné z 355 ohnisek případů mezi dubnem a květnem nelze vysledovat pomocí veřejné dopravy.
Jezdilo méně lidí?
V japonském Tokiu, kde úředníci z veřejného zdravotnictví doslova pronásledovali a izolovali kontakty infikovaných pacientů, zjistili, že žádný nebyl spojen s metrem - a tokijská podzemní dráha je přitom vyhlášená svou přeplněností, k ní ale nemuselo úplně docházet.
Vědci se domnívají, že nízká míra infekce z veřejné dopravy je částečně způsobena jejím sníženým využíváním, správným nošením roušek či jiných obličejových masek a dodržováním sociálního distancování, rovněž pravidelným dezinfikováním autobusů a dalších vozidel.
V Česku povinnost v MHD vede
Když už některý region Česka v minulých týdnech zavedl povinost znovu nosit roušky, většinou se to týkalo návštěvy lékařů, úřadů či právě MHD. Například v Moravskoslezském kraji. A pražští hygienici se nechali slyšet, že jen co teploty klesnou, budou roušky povinné nejen v metru, ale i v tramvajích a autobusech. Primátor Zdeněk Hřib posléze uvedl, že ve vnitřních prostorách, například v obchodech by mohla povinnost začít platit ještě dřív než na podzim.
Do MHD v Praze se vrátí roušky, čeká se, až se ochladí
Je samozřejmě otázkou, jaké by byly výsledky, kdyby veškeré dopravní systémy byly od začátku bez roušek, byť ve studii byla zahrnuta i „bezroušková“ doprava.
Nicméně vypovídající hodnotu tyto mezinárodní výzkumy nepochybně mají - i díky tomu, že v MHD je člověk obvykle kratší dobu než v kanceláři nebo i v restauraci, často tam v současnosti pasažéři stojí dále od sebe a méně spolu hovoří.
Avšak i sami zapojení vědci přiznávají, že jejich zjištěné údaje mohou vycházet ze skutečnosti, že veřejnou dopravou zkrátka cestuje méně lidí než dříve - a to i po uvolnění restriktivních opatření.