Přehledně o testování ve firmách: kdo, čím, jak často

Povinné plošné testování ve firmách schválila vláda v úterý. Od 3. března budou muset mít podniky s více než 250 zaměstnanci připravené antigenní testy, kterými musí do 12. března projít alespoň jednou všichni pracovníci.

Firmy s 50 až 249 zaměstnanci budou muset mít testy od 5. března a otestováno by měly mít do 15. března.

Už minulý týden vláda schválila podporu a provádění testů laickými osobami. Odpadne tedy zvažovaná povinnost, aby hrazené testy prováděli jen zdravotní specialisté, například závodní lékaři, nebo aby podniky musely shánět povolení a personál pro vlastní odběrné místo.

Stát firmám na testy přispěje sníženými odvody na zdravotním pojištěním. „Byl vybrán mechanismus hrazení 60 korun za jeden test zdravotními pojišťovnami. Limit jsou čtyři testy na osobu a měsíc, tedy 240 korun,“ potvrdila Právu mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.

Resort zdravotnictví pro tyto účely povolil více než tři desítky testů. Větší část z nich se vyrábí v Číně. Často zastoupeným výrobcem na seznamu, a to šestkrát, je Beijing Lepu Medical Technology, z Číny jsou i další čtyři producenti. Výčet doplňují výrobci rychlotestů Novatec Tibbi Cihaz z Turecka, Humasis z Jižní Koreje a SG Diagnostics ze Singapuru.

Seznam by se měl dál rozšiřovat, zatímco ministerstvo průmyslu a obchodu jedná se zástupci zaměstnavatelů a s distributory o tom, kde a jak bude možné testy objednávat.

„V první fázi bude testování dobrovolné. Poté, co budeme mít jistotu dostatku testů, bude to povinné,“ sdělil Právu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle něj by se tak mohlo stát někdy v půlce března.

Rovněž Svaz průmyslu a dopravy ve spolupráci s resortem zdravotnictví řadu detailů teprve řeší a připravuje přesná doporučení pro firmy, jak by měly při samotestování zaměstnanců postupovat.

„Řešíme například i to, jak by firmy měly nakládat s již použitými testy. Ty jsou de facto zdravotnický odpad, firmy by s nimi tak měly zacházet dle příslušné legislativy, a to je potřeba vyřešit,“ řekl Právu viceprezident svazu Jan Rafaj.

Testování je ale snadné. „Samoodběrové testy jsou uzpůsobené tak, že si je může provádět i vyhodnocovat sám zaměstnanec. V podstatě se dá říct, že jejich provedení by mělo být podobně jednoduché jako třeba v případě těhotenských testů,“ poznamenal Rafaj.

Seznam rovněž vyjmenovává distributory povolených testů, jde o třináct tuzemských firem. Většinou se jedná o menší s. r. o. Například firma Swonia – jediná akciová společnost – se vedle distribuce zdravotních prostředků zabývá zpracováním biomasy a antigenní testy nabízí na svém webu.

Někteří z distributorů jako SAL sale, Brothers in Arms nebo Tardigrad International Consulting nemají dohledatelné webové stránky. Mezi dalšími distributory je i Chironax, který se také ucházel o dodávky testů do škol a jehož v soutěži porazil právě Tardigrad, což vyvolalo spor premiéra Andreje Babiše (ANO) s vicepremiérem a šéfem ČSSD Janem Hamáčkem.

Havlíček už dříve řekl, že cena testu se pohybuje od 60 do 150 korun, v extrémech do 200 korun. Na internetu a v e-shopech lze najít nabídku nejlevnějších testů za 100 korun, na nižší ceny by ale zřejmě šlo dosáhnout u větších objednávek.

Havlíček odhadl, že až bude platit povinnost testování, týkalo by se to tří milionů lidí, měsíčně by tak mohlo být provedeno 12 milionu testů. Zaměstnavatelé budou mít povinnost všechny pozitivně testované pracovníky hlásit hygienickým stanicím a posílat na potvrzovací PCR testy.