PŘEHLEDNĚ: AstraZeneku už zarazila půlka Evropy. Česko očkuje dál

Nejprve ohlásilo problémy Rakousko. Jedna z jeho naočkovaných zdravotních sester z nemocnice ve městě Zwettl zemřela v důsledku vážných problémů se srážením krve a druhá se ocitla ve vážném stavu s plicní embolií. Rakousko proto přestalo používat šarži vakcíny ABV 5300. Stejný krok oznámilo Estonsko a Litva.

Podstatně razantněji zareagovalo Dánsko, které jako první země pozastavilo očkování AstraZenekou. Reagovalo na úmrtí pacientky na následky krevních sraženin. Vzápětí se přidalo Norsko. To oznámilo, že v zemi byli krátce po očkování hospitalizováni ve vážném stavu tři zdravotníci s krvácením, krevními sraženinami a nízkým počtem krevních destiček.

K severským zemím se postupně přidaly Island, Bulharsko, Rumunsko, Nizozemsko a Irsko.

Z mimoevropských zemí to bylo Thajsko, Konžská demokratická republika a Indonésie.

V pondělí přestalo očkovat AstraZenekou Německo. Tamější ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) uvedl, že bylo zaznamenáno sedm podezřelých případů mozkové žilní trombózy, které je nyní nutné objasnit. „Očkování pozastavujeme, abychom se ujistili o bezpečnosti,“ uvedl Spahn. Země se tak rozhodla na doporučení Institutu Paula Ehrlicha (PEI), jenž v Německu působí jako regulátor v oblasti očkovacích látek a který doporučil další zkoumání látky. Spahn dále řekl, že cílem prověrky je posílení důvěry v přípravek.

K Německu se okamžitě přidaly Francie, Itálie, Španělsko, Slovinsko, Portugalsko, Kypr a Lucembursko.

Rozhodnutí Francie oznámil prezident Emmanuel Macron. Šéf Elysejského paláce krok označil za „preventivní opatření“ a vyjádřil naději, že očkování preparátem bude obnoveno po kladném stanovisku EMA. Madrid posléze uvedl, že Španělsko očkování vakcínou od firmy AstraZeneca pozastavuje zatím na dva týdny.

V úterý přestaly očkovat AstraZenekou Švédsko a Lotyšsko.

Česko zatím podávání preparátu nepřerušuje. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného nebyla prokázána souvislost s případy výskytu krevních sraženin. Pokračování v očkování AstraZenekou potvrdil i premiér Andrej Babiš (ANO). Vyplynulo to podle něj z úterního jednání vládní rady pro zdravotní rizika. Premiér řekl, že se na zdravotní rizika ministra zdravotnictví Jana Blatného ptal. „On odpověděl, že je hematolog, že tomu rozumí a ČR bude pokračovat dál v očkování,” prohlásil Babiš.

Obdobně se vyjádřil šéf polského resortu zdravotnictví Adam Niedzielski. Podle něj výhody očkování převažují nad možnými riziky vakcíny. Žádný z nežádoucích účinků po podání preparátu v Polsku zatím nenaznačuje, že by očkování souviselo s případy krevních sraženin, dodal Niedzielski. Varšava se bude řídit doporučením EMA.

Podle firmy AstraZeneca zdravotníci její očkovací látku v Evropské unii a Británii podali 17 milionům lidí, přičemž analýza údajů o očkování nepřinesla žádné důkazy o zvýšeném riziku tvorby krevních sraženin.

Vakcína se potýkala s problémy už od schvalování. Nejprve se objevily komplikace kolem její účinnosti. Klinické testy prokázaly, že vakcína má účinnost kolem 70 procent. Při testech vyšlo najevo, že pokud byla dobrovolníkům podána nejprve jen poloviční dávka a po měsíci pak celá dávka, účinnost očkovacího preparátu dosáhla 90 procent. Zatím však chybí dostatek dat k tomu, aby mohlo být s jistotou potvrzeno, že takové dávkování vakcíny její účinnost zvyšuje.

Vzápětí přišly pochybnosti o její účinnosti u starších lidí. V lednu se například v německých médiích objevily informace o tom, že není účinná pro lidi starší 65 let. Německo proto doporučilo, aby se touto látkou očkovali spíše mladší lidé. Tento názor sdílela i Itálie, Rakousko, Dánsko či Rumunsko a odborníci v těchto zemích doporučili očkovat AstraZenekou lidi do 55 let.

Německo ale na počátku březnu svůj postoj změnilo, když očkovací komise při Institutu Roberta Kocha (RKI) rozhodla, že je možné vakcínou AstraZeneca očkovat i seniory starší 65 let. Stejný věkový limit pro očkování vakcínou AstraZeneca zrušilo také Rakousko, zelenou pro očkování starších občanů daly vakcíně i Dánsko, Itálie nebo Rumunsko.