Článek
Australská vakcína byla v první fázi klinických zkoušek, během níž byla podána několika desítkám dobrovolníků, aby se zjistilo, zda se u nich vytvářejí protilátky a jestli nemá vedlejší účinky. Protilátky proti covidu-19 vytvářela, ale současně u některých očkovaných vytvářela i protilátky proti viru HIV. Vycházely jim pozitivní testy na HIV, i když další testy u nich tuto nákazu nepotvrdily.
Austrálie, která plánovala nakoupit 51 milionů dávek této vakcíny, od kontraktu odstoupila a pokusí se navýšit dodávky očkovacích látek od společnosti AstraZeneca, za kterou stál Jennerův institut Oxfordské univerzity, a nově objednat také americkou vakcínu od Novavaxu.
„Zřejmě by fungovala. Ale nechceme mít žádné problémy s důvěrou (ve vakcínu) a tyto falešně pozitivní testy by mohly vyvolat zmatek a ztrátu důvěry,“ uvedl podle stanice BBC ministr zdravotnictví Brendan Murphy. Austrálie se rozhodla pro vývoj vlastní vakcíny, protože doufala, že se jí tak podaří dříve očkovat obyvatele.
Vakcína od Moderny má ještě lepší účinnost než přípravek od Pfizeru
Queenslandská univerzita a CSL uvedly, že řešení falešné pozitivity na HIV si vyžádá rok, a ukončily předčasně první fázi klinických zkoušek.
Vakcína od Sanofi nechrání starší lidi
Vývoj francouzské vakcíny proti koronaviru od společnosti Sanofi se protáhne skoro o rok. Páteční výsledky z druhé fáze klinických testů ukázaly „imunitní reakci u dospělých mezi 18 a 49 lety, jež je srovnatelná s reakcí pacientů, kteří se uzdravili z covidu-19, ale nízkou imunitní reakci u starších lidí kvůli nedostatečné hladině antigenu“.
Sanofi a GlaxoSmithKline proto plánují zahájit v únoru příštího roku další kolo druhé fáze klinických testů. Už upravily složení vakcíny, která přinesla u primátů lepší výsledky. Původně přitom měla v prosinci začít třetí fáze klinických zkoušek na asi 40 000 lidech, jež by měla ukázat úroveň ochrany u lidí, kteří přicházejí do styku s novým koronavirem.
Vakcína by proto mohla být k dispozici až na konci příštího roku.
Výsledky testů látky od Sanofi ukazují podle listu The Guardian, že nakonec mohou lépe fungovat vakcíny používající jen části genetické informace viru, jako jsou ty od Moderny a Pfizeru/BioNTechu s účinností 95 procent, než látky vznikající tradičním způsobem. I účinnost adenovirové oxfordské vakcíny je nižší a pohybuje se mezi 62 a 90 procenty.
Oxfordská vakcína čelí problémům, bude se znovu globálně testovat
