Článek
Jste jedním z prvních očkovaných proti covidu. To jste se nemohl vakcíny dočkat, nebo jste chtěl jít příkladem?
Nijak zvlášť jsem se na očkování netěšil, protože sám jsem už koronavirovou infekci prodělal. Chtěl jsem jít příkladem, protože si myslím, že je třeba upozornit na význam celého problému. Víte, pokud věříme lékařům v době, kdy nám jde o život a kdy se vše komplikuje, proč bychom jim nevěřili, když nám doporučují něco preventivně.
Očkování proti covidu je v Česku v plném proudu. Po Babišovi dostal vakcínu i Blatný
Jsou důvody, proč by se měl člověk očkování bát? Komu byste jej nedoporučil?
Možná bych ho zvažoval u těžkých alergiků, ale jinak bych ho doporučil všem. V biologii a medicíně není nic stoprocentní. Mezi mými známými bylo několik lidí, kteří se nakazili, měli těžký průběh a skončili na ARO na plicním ventilátoru. Každý by měl vidět, když lidé bojují o život. Jedenáct tisíc lidí v České republice už život ztratilo. Neměli štěstí jako my, kteří už možnost očkování máme. Nerozumím, jaké argumenty by se daly postavit proti.
Dnes podle průzkumů 45 procent lidí váhá nebo se spíš kloní proti očkování.
Ano, téměř polovina lidí. Zajímaly by mě jejich důvody. Myslím, že budou spíš emocionální než racionální. Rozumově je to jednoznačné. Jde o virové onemocnění. Kdybych je měl k něčemu přirovnat, pak k dětské obrně, kterou jsem ještě v mládí jako medik zažil. Ochrnuté děti a mladé lidi, mnozí z nich bojovali o život v železných plících. Teprve Sabinova vakcína začátkem 60. let redukovala onemocnění, na které celosvětově umíralo v průměru 40 milionů lidí.
Motol nasadil pět týmů, každý stihne sto očkování denně
Podobným historickým příkladem jsou neštovice. Ty se dokonce přirovnávaly k černému moru co do počtu lidských ztrát. První očkování proběhlo v roce 1796. Angličan Jenner začal kravské neštovice očkovat lidem a zachránil je od infektu pravými neštovicemi. Když si uvědomíme, že očkování máme už od 18. století, tak o čem mluvit?
Část lékařů vystoupila proti opatřením jako neadekvátním. Byl mezi nimi známý psychiatr, kardiolog nebo zubař. Že jde o chřipečku a dochází k nadměrnému omezování lidských svobod.
Opět se vrátím k tomu číslu. Máme-li jedenáct tisíc mrtvých s covidovou infekcí, jak proti tomu stavět svobodu člověka? Já lidskou svobodu považuji za nejvyšší hodnotu. Avšak osobní svobodu, jak ji někteří propagují včetně nešťastného exprezidenta Klause, který 17. listopadu běhal po Národní třídě bez roušky, musí každý spojit s odpovědností. V tomto případě vůči svému okolí. Být Robinsonem na opuštěném ostrově, mohu si dělat, co chci. Když mám kolem sebe další lidi, musím je respektovat.
Probíhá politický spor, kdo je za průběh epidemie v Česku zodpovědný. Co říkáte na rozvolnění ze začátku léta?
Dobře si pamatuji, jak ti, kdo dnes tehdejší rozvolnění vládě vyčítají, seděli kolem dlouhých stolů na Karlově mostě. (Akce Prostřený stůl se zúčastnilo kolem 2000 lidí, mj. politici ODS, TOP 09 či STAN – pozn. red.). Jak mohu v létě sedět na veřejné hostině a pak říkat, že se nemělo rozvolňovat? Je mi smutno, když se kolem nemoci, která stála tisíce lidských životů, vaří politická polévka. Je to nedůstojné inteligentního člověka.
Česko dostane 355 000 dávek vakcíny, na běžné lidi se dostane v březnu
Další rozvolnění proběhlo začátkem prosince. Na světě už byl PES a my přecházeli na stupeň tři, ačkoli kromě Prahy byla skoro celá země ve čtyřce a čísla se zhoršovala.
Medicinmani mohou říct svůj odborný názor, ale rozhodnutí přijímají nakonec politici. Ti musejí zvažovat také ekonomické aspekty, které medicína do úvahy pochopitelně nebere. Vezměte velké podniky jako OKD. Když nechali horníky fárat, copak nevěděli nic o hygieně práce, o tom, jak se rube uhlí, že ti lidé nemohou dodržovat dvoumetrové rozestupy nebo pracovat v roušce, protože by se udusili? Odborník dá doporučení, nakonec ale zvítězí ekonomický zájem.
První na řadu přijdou lékaři, pak nejstarší generace a oslabení. Ostatní ještě budou mít na rozmyšlenou čas.
Můj nástupce profesor Robert Lischke (přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol – pozn. red.), který pokračuje v programu plicních transplantací, má vlastně samé imunokompromitované pacienty. Z devatenácti po transplantaci plic, kteří onemocněli koronavirovou infekcí, pět zemřelo. Každý čtvrtý.
Tyto lidi je třeba chránit a hned v úterý nastupuje na očkování prvních šedesát pacientů po transplantaci plic, protože jim jde o život. Imunitně oslabených lidí je ve společnosti pochopitelně mnohem víc, nejsou to zdaleka jen transplantovaní.
Když se řekne jedenáct tisíc mrtvých, zní to jen jako číslo. Jak pravil Josef Stalin, jeden mrtvý člověk je tragédie, milion mrtvých je statistika.
A lidé to berou jako statistiku. Ale lékař ve svém povolání vždy bojuje o jednoho pacienta. Nevidí statisíce, ale pana Vomáčku, který je na ventilátoru a jeho děti v předpokoji čekají, jak to s ním dopadne. Čísla nás nechávají klidnými, dokud neumře náš tatínek, maminka nebo kolega z práce.
Ve srovnání s léčbou je očkování nejen pohodlnější, ale také nesrovnatelně levnější.
Medicína zohledňuje cost-effective health care, tedy za kolik peněz kolik muziky. A v historii medicíny nejsou efektivnější postupy než očkování. Jeden den péče na ARO stojí desetitisíce až statisíce korun. Dávka vakcíny přijde na dvě tři stovky.
Jak probíhá očkování proti covidu-19
Navíc, a to by si všichni měli uvědomit, na léčbu covidu doposud nic nemáme. Neexistuje žádný lék, který by tuto infekci bezpečně zvládl. S obrnou to bylo podobné, dodnes se doporučuje pouze klid na lůžku a hodně tekutin. Ani na neštovice dodnes není specifický lék.
Kdyby se všichni vzorně zapojili, za jak dlouho bude zase bezpečné vyjít mezi lidi?
V Evropě se podle odhadů infikovalo mezi sedmi až osmi procenty populace. Bez vakcinace by epidemie trvala dlouhá léta. Odhadnout další incidenci je těžké. Pokud se ale nechá očkovat jen polovina obyvatel, potrvá to ještě několik let.