Odešli k armádě. Covid je k záchrance vrátil

„Před časem jsem se stavil pozdravit kolegy na dispečink. Říkali, že jsou hodně vytížení, tak jsem jim poradil, ať zkusí požádat kraj a armádu o pomoc. Uspěli a armáda nás poslala na naše bývalé pracoviště,“ řekl Právu rotmistr Tureček, který nyní pracuje jako zdravotník u mechanizovaného praporu Bučovice.

U zlínské záchranky jsou znovu od minulé středy a budou tam až do tohoto pátku. Pokud bude záchranka potřebovat, může o vojáky znova zažádat. Podle obou vojáků se nyní musí ve službách mnohem více otáčet, než jak byli zvyklí. „Situace se tam vyhrotila, protože tam mají práce násobně víc, než když jsme před rokem odcházeli,“ podotkl Tureček.

Naučit se práci na dispečinku, správně a rychle vyslat záchranku není žádná legrace.

„Když tam přijde někdo zvenku, a i když je to záchranář, tak to pár měsíců trvá, než se naučí ovládat program a pochopit, jak to v kraji funguje, a rok, než dokáže vysílat auta,“ poznamenal rotmistr Vrána, který už půl roku pracuje jako zdravotník na obvazišti pluku průzkumu a elektronického boje v Opavě.

Lidé nevolají ani v této době primárně kvůli nakažení koronavirem, ale kvůli bolestem a zraněním jako normálně. „Jsou to stejné hovory, ale přibylo, že jsou lidé nakažení koronavirem, a je potřeba k tomu tak přistupovat,“ řekl Tureček.

Dispečerů, kteří 12 hodin sedí za pultem – nyní celou dobu s rouškou na ústech – a berou tísňové hovory, je i v normální době málo, a proto si je ve Zlíně chrání. „Je tam bariérový systém, aby se nenakazili, protože je není jak nahrazovat. Nikdo cizí tam nesmí, všichni mají roušky, aby se tam covid neprosákl,“ řekl Tureček. Proto museli projít testy, než mohli do služby.

Kolegům ze sanitek hlásí nejen kam a pro koho mají jet, jak je nemocný, ale i to, jestli je infekční, a tedy jak se mají obléknout. „Jsou tři barvy, které hlásíme. Pokud je pacient covid pozitivní, tak hlásíme červenou, a to znamená, že se obléknou do ochranného obleku, brýlí a respirátoru,“ popsal Vrána.

Do armády oba odešli, protože čekali akčnější a zajímavější práci záchranářů. Tureček např. pracoval u záchranky už deset let. „Po armádě jsem pokukoval delší dobu, ale u záchranky mi pořád slibovali, že se dostanu na auto, ale když začalo být jasné, že se to nepovede, tak jsem to zkusil,“ řekl Tureček. Teď se mu splnil sen.

„Armáda mi umožnila, o co jsem deset let usiloval, otevřely se mi mnohem více profesní dveře, teď jsem až 40 procent pracovní doby v autě, což je skvělé,“ dodal rotmistr. To, že se na čas mohli vrátit do své původní práce, přijali s nadšením. „Jsem rád, že nás oslovili, že jsme v této těžké době mohli vyrazit na pomoc a odlehčit kolegům a že jsme platní,“ dodal Vrána.

Novou zkušenost v době epidemie zažívají stovky vojáků. Už týdny asi 300 vojáků slouží v celkem 29 sociálních a zdravotních zařízeních, kde chybí personál. Dnes by měla vláda rozhodnout o nasazení dalších 400 vojáků.