Srovnání s minulými léty: Obětí pandemie je možná o 60 procent více

Například počet úmrtí v New Yorku byl v březnu a dubnu v letošním roce čtyřikrát vyšší a v Itálii dvojnásobný oproti předchozím letům.

Pokud by stejné podhodnocení platilo i jinde, pak by místo aktuálních 201 000 obětí bylo ve sledovaných zemích obětí 318 000.

Analytici listu srovnávali počty úmrtí v březnu a v dubnu letošního roku s počty úmrtí ve stejných měsících let 2015 až 2019. Letos ve zkoumaných 44 zemích stoupla úmrtnost o padesát procent.

Ve všech s výjimkou jediného Dánska je nárůst počtu mrtvých větší, než kolik bylo nahlášeno obětí koronaviru SARS-CoV-2.

V Dánsku, které dosud hlásí sto obětí, je také nejmenší nárůst počtu mrtvých ve srovnání s předchozími čtyřmi lety, činí jen pět procent. Naopak v těžce postižené Itálii činí 90 procent, v Belgii 60 procent, ve Španělsku 51 procent, v Nizozemsku 42 procent, ve Francii 34 procent a ve Velké Británii s Walesem 37 procent.

V Anglii a Walesu byl počet zemřelých v týdnu od 3. do 10. dubna dokonce nejvyšší v tomto století a byl vyšší o 76 procent ve srovnání se stejným týdnem v předchozích pěti letech.

Ještě výraznější je nárůst počtu obětí ve velkých aglomeracích, kde byl srovnáván počet úmrtí v březnu a dubnu letošního roku se stejnými měsíci v předchozích čtyřech letech.

V italské provincii Bergamo, která byla jedním z ohnisek nemoci v Itálii, stoupl počet úmrtí o 463 procenta, tedy o 4100 mrtvých. V těžce postiženém ekvádorském Guayasu vzrostl počet obětí o 347 procent. Přitom Guayas ohlásil od 1. března do 15. dubna jen 245 smrtí spojených s covid-19, souhrnné údaje ale ukazují, že za tuto dobu tam umřelo asi o 10 100 lidí více než v jiných letech.

V New Yorku stoupl počet zemřelých za srovnávané období o 299 procent, tedy o 12 700, v Madridu vzrostl o 161 procent , tedy o 10 100 mrtvých více, ve francouzském regionu Ile-de-France pak přibylo mrtvých v daném období o 122 procent. V Londýně stoupl jejich počet o 96 procent, tedy o 3800 mrtvých, a ve Stockholmu, kde se nezaváděla tvrdá opatření, o 75 procent.

Experti podle listu varovali, že se počty obětí ve velkých aglomeracích podhodnocují zejména u starých lidí, kteří jsou nemocí nejohroženější. „Jen velmi málo zemí testuje systematicky lidi v domovech důchodců, jejich zaměstnance i klienty,“ uvedla Adelina Comas-Herrerová z Centra pro pečovatelskou politiku na londýnské ekonomické škole.

List připomíná, že nárůst počtu obětí nemusí být nutně způsoben jen přímo nákazou covid-19, ale mohlo k němu přispět také to, že se někteří lidé s vážnými nemocemi vyhýbali návštěvě nemocnice, či se jim nemuselo dostat takové péče jako mimo dobu pandemie.

Zmiňuje však, že k nárůstu počtu zemřelých přispěla nejvíce právě koronavirová infekce, protože počty zemřelých stoupaly nejvíc právě v zemích nejvíce postižených pandemií covid-19.

List cituje i Markétu Pechholdovou z pražské Vysoké škola ekonomické, která připomíná, že i tato čísla obětí covid-19 odvozená z celkové úmrtnosti v daném období mohou být stále podhodnocená, protože zřejmě kvůli všeobecné karanténě ubylo obětí autonehod i úrazů.

The Financial Times také upozorňuje, že rozdíly v nárůstu celkového počtu úmrtí a počtu nahlášených obětí covid-19 závisejí na schopnosti té které země provádět dostatečný počet testů.

Profesor David Spiegelhalter, který se věnuje na Cambridgské univerzitě otázkách pochopení rizika, uvedl, že v Británii jsou čísla obětí příliš nízká, protože se evidují jen oběti covid-19 v nemocnicích. I jiné země zpočátku neevidovaly oběti mimo nemocnice. Také v čínském Wu-chanu ex-post vyhodnotili, že počet obětí byl vyšší než původně ohlášený.

„Jediné nezávislé srovnání mezi různými zeměmi můžete udělat, když se podíváte na celkovou úmrtnost. Je tu tolik otázek ohledně nárůstu úmrtí, které jsme viděli, takže i když nemáte covid v úmrtním listě, cítíte nějaké nevyhnutelné spojení s touto epidemií,“ dodal Spiegelhalter.