Nová studie: Imunita po prodělání covidu? U někoho vydrží roky, u jiného sotva dny

„Naše studie zkoumá neutralizující protilátky, které jsou důležité při ochraně před nemocí covid-19. Zjistili jsme, že protilátky proti SARS-CoV-2 ubývají u různých lidí různou rychlostí,“ konstatoval ředitel Národního centra pro infekční nemoci v Singapuru David Lye s tím, že nová imunita vůči koronaviru po infikování se může u jednotlivých lidí značně lišit.

Tým vědců v rámci studie, zveřejněné v akademickém žurnálu The Lancet Microbe, zkoumal po dobu šesti až devíti měsíců 164 lidí, kteří se dříve infikovali.

Přibližně 12 procent z nich nikdy nemělo detekovatelné hladiny neutralizujících protilátek, zatímco u zhruba 55 procent těchto jedinců začaly hladiny protilátek do šesti měsíců slábnout, přičemž u některých se zaznamenal pokles hladiny obranných látek organismu už po několika dnech nebo týdnech.

Zbývající třetina daných lidí nicméně disponovala úrovní protilátek, která ani půl roku po nákaze koronavirem nekolísala, a někteří dokonce zaznamenali i jejich zvýšení.

Každý z pacientů vždy poskytl vzorky krve, které vědci analyzovali na přítomnost protilátek i tzv. T-lymfocytů, což je typ bílých krvinek, které se vážou na viry a likvidují je. Data byla poté použita k vytvoření algoritmu pro predikci působení protilátek v čase.

Když se na zjištění podíváme podrobněji, tak konkrétně byli účastníci nakonec roztříděni do pěti skupin podle toho, jak dlouho přítomnost jejich protilátek trvala. První skupina nikdy neměla detekovatelné neutralizující protilátky a tvořila přibližně 11,5 procenta pacientů.

Následující skupina představovala zhruba 26,5 procenta pacientů a měla různé počáteční hladiny protilátek, které rychle ubývaly už po několika dnech. Další pacienti, kteří tvořili asi 29 procent účastníků, měli protilátky, které „vybledly” během šesti měsíců. Skupina zahrnující více než 31 procent účastníků studie vykazovala po dobu nejméně šesti měsíců malou změnu v hladinách protilátek.

A necelá dvě procenta pacientů vykázala během období výzkumu dokonce nárůst neutralizujících protilátek, což podle singapurských odborníků naznačuje, že jejich imunita může přetrvat dokonce až desítky let.

Většina pacientů měla navíc vysoké hladiny zmíněných T-lymfocytů, a to i ve skupině, která nikdy neměla detekovatelné neutralizující protilátky. To znamená, že jedinci mohou být stále chráněni, pokud mají silnou odpověď T-buněk, a to i přes nízkou hladinu protilátek.

T-lymfocyty neboli paměťové buňky jsou obecně typ bílých krvinek potírající nádorové buňky či buňky napadené viry - jsou tak vytvořené tělem i pro boj s virem SARS-CoV-2; v boji s covidem nastupují do první specifické obranné linie a zásadně ovlivňují, jak se bude nemoc vyvíjet.

Tým z lékařské fakulty v Singapuru ve svém vyjádření uvádí, že jeho zjištění dokazují, že u některých dříve infikovaných pacientů zkrátka existuje vyšší pravděpodobnost než u jiných osob, že budou během následujících koronavirových vln opětovně nakaženi, případně i těmi nakažlivějšími mutacemi.

Dánská studie nedávno publikovaná v lékařském časopisu Lancet potvrzuje, že většina lidí, kteří se nakazí covidem-19, je na nějakou dobu chráněna před opakovanou nákazou koronavirem. Výjimkou jsou ovšem senioři nad 65 let; ze starších lidí podle materiálu není chráněna ani polovina. Idea promořování populace tak nemůže při ochraně seniorů fungovat, stojí v komentáři recenzentů dánské studie.

„Klíčovým sdělením naší singapurské studie je, že životnost funkčních neutralizačních protilátek proti SARS-CoV-2 se může značně lišit a je důležité ji sledovat na individuální úrovni,“ shrnul podle serveru The Daily Mail její odpovědný autor Wang Linfa.

Singapurská práce může mít podle něj svůj význam i při zkoumání „dlouhověkosti” imunity získané po očkování. „Tím se budeme zabývat v rámci našich následujících studií,” dodal.