Nemocní lidé se v rouškách dusí

Řešením je podle předsedkyně českých plicních lékařů Martiny Vašákové dojít v roušce do parku, tam si ji sundat a připojit se ke sportovcům, kteří to mají nově povoleno.

„Asi bych nežádala pro pacienty s plicními chorobami, kteří mají problém v roušce delší dobu dýchat, o výjimku, ale využila bych nově povoleného individuálního sportování venku. Přirozeně pro pacienta s CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc, pozn. red.) je rychlá chůze rozhodně sportem. Samozřejmě by si neměli roušky sundávat na frekventovaném místě, ale v parku, v přírodě ano,“ řekla redakci Martina Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

Podle ní by se neměli pacienti s chronickými plicními nemocemi zavírat doma, ale měli by naopak chodit na krátké procházky do přírody, případně denně alespoň 10 minut cvičit. Jenomže to se až doposud podle reakcí čtenářů postižených plicním onemocněním neděje.

„Neměl jsem představu, jak náročné to bude v roušce. Šel jsem například jen s košem na dvůr a strašně jsem se zadýchal. Kdybych měl takhle chodit venku, snad bych se udusil. Takže jsem poslední měsíc opravdu jen doma,“ svěřil se redakci Práva Jaroslav z Prahy trpící CHOPN.

Podle předsedkyně plicních lékařů v ČR je plošné nošení roušek trochu nadsazené. „Nedokážu to změnit, proto radím lidem s problémovým dýcháním v rouškách jít cestou nynější sportovní úlevy v jejich nošení. Ale jsem hluboce přesvědčená, že kdyby lidé dodržovali dvoumetrové rozestupy, roušky nepotřebujeme. Měli by je nosit permanentně nasazené jen ti, kteří jsou skutečně nemocní a prskají na své okolí,“ míní plicní lékařka.

S rychle se budícím jarem nyní tisíce Čechů s problémovým dýcháním v rouškách, včetně kardiaků, posílí ještě alergici.

„Nyní přichází další velký problém, a to pyloví alergici. Buď budou mít nyní venku věčně zasmrkanou roušku, anebo si ji budou neustále sundávat. Já sama mám alergickou rýmu, vždy si roušku sundám a vysmrkám se. Jinak to dělat nejde,“ je přesvědčena doktorka Vašáková.

Boj s rouškami také čeká na děti ve školních lavicích, pokud je v květnu znovu naplní a budou v nich sedět v ústenkách. I mezi nimi jsou alergici a astmatici. Pokud ti se v rouškách dusí, měli by podle Vašákové kontaktovat svého plicního lékaře, aby jim upravil léčbu. „Astmatici musí být zaléčeni tak, aby nebyli dušní a nezadýchávali se ani v rouškách,“ dodává lékařka.

Rizikem při uposlechnutí těchto rad a sundání roušky v místech, kde se sportuje, nebo smrkání na veřejnosti, je v současnosti reakce okolí.

„Já doufám, že lidé budou mít pochopení a nebudou nikoho lynčovat, když se bude po parku pohybovat bez roušky. Ať už s chodícími holemi, nebo bez nich, třeba při svižnější nebo obyčejné chůzi. Ale je pravda, že s tím, jak dlouho tato opatření trvají, se společnost radikalizuje,“ dodává předsedkyně plicních lékařů.