Hlavní obsah

Někteří lék na covid nechtějí, říká šéf sdružení praktických lékařů

Problém s léky na covid-19, které leží v nemocničních skladech, není podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky černobílý. Někteří z těch, kterým by mohl lék pomoci, ho odmítají. Neaktivitu podle něj vyčítají praktikům hlavně nemocnice, které musely na jaře drahé léky nakoupit.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Předseda sdružení praktických lékařů Petr Šonka

Článek

Některé nemocnice praktikům vyčítají, že neposílají na léčbu dostatek pacientů. Jak to je podle vás?

Slyším jeden silný hlas a ten je od pana ředitele z FN Motol (Miloslav Ludvík - pozn. red.). Odjinud to vlastně neslyším. Do určité míry bych řekl, že je to spojeno s tím, že v Motole je těch protilátek nejvíc. Pokud se bavíme o Praze, tak mám zpětnou vazbu z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), kam od praktických lékařů chodí pacientů poměrně dost. To, že toho někde hodně zbývá, ještě nemusí znamenat, že praktici pacienty na léčbu neposílají.

Motolská nemocnice je teď sice slyšet nejvíc, ale není jediná. Podobné výhrady zaznívají i z Brna nebo dalších nemocnic v Praze.

Protilátkové koktejly se na jaře přivezly do FN v Motole a FN v Brně, takže předpokládám, že tam ten problém bude největší. Je otázka, nakolik je to jen na prakticích. Sám provozuji ordinaci a docela často se setkávám s tím, že i když pacient splňuje indikační kritéria, tak tu léčbu odmítne, a dokonce nám i podepíše, že nechce protilátky podat.

Na druhou stranu, a posílal jsem to i jako podnět na klinickou skupinu ministerstva zdravotnictví, máme z mnoha míst republiky hlášení od praktiků, že pacienty na koktejly posílají, ale kapacita lokálních nemocnic není dostatečná.

Nemocnice: Léků proti covidu je dost, řekněte si o ně. Hlavně včas

Domácí

V jednom větším městě se to už na náš podnět vyřešilo, ale tam se třeba podávaly protilátky jen dva dny v týdnu a kapacita byla čtyři lidé. V některých regionech zas po odeslání lékařem čekají pacienti na léčbu až 48 hodin.

Ten problém opravdu není černobílý. Klíčovou roli samozřejmě hraje taky pacient. Já mu jako lékař můžu něco doporučit, někam ho odeslat, ale to neznamená, že to nakonec udělá.

Vědí praktici, koho poslat na léčbu a kam?

Samozřejmě praktické lékaře edukujeme, co to jde. Informace o tom, jaký pacient by měl být odeslán na monoklonální protilátky, je volně dostupná. A není pravda, že tam prakticky nejsou žádná kritéria. My se jimi musíme řídit. Oproti tomu, co platilo na začátku, když se léky přivezly do ČR, se to ale výrazně rozvolnilo.

Dnes lék mohou dostat i pacienti za hospitalizace v nemocnici, nejen ti, které k vyšetření indikuje praktik. S řadou nemocnic jsme mluvili i o tom, že přijímají také pacienty z ulice. Mnohdy se člověk dozví, že je pozitivní tak, že si zajde někam na test, a cestou praktika nejde.

Protilátkové léky nově i bez prokázání covidu

Koronavirus

Zmínil jste, že je možné podat léčbu i hospitalizovaným. Předpokládám, že jen těm s mírným průběhem. To je nějaká novinka?

Ano, to předtím nebylo. Je to změna stará asi dva tři týdny, kdy to lze aplikovat i lidem, kteří už leží v nemocnici s covidem. Buď tam s covidem už šli, nebo byli hospitalizovaní s jinou diagnózou a do toho se u nich potvrdil covid.

Čím lidé odmítnutí léku zdůvodňují? Je to častý jev?

Můžu mluvit jen o menším vzorku pacientů z mé ordinace. Byli to lidé, kteří splňovali třeba minimální kritérium věku pro podání léku nebo byli obézní, ale jinak zdraví pacienti, kteří shodou okolností nebyli ani očkovaní. Měli covid a dostali ode mě informaci, že jim může být indikována léčba monoklonálními protilátkami, a když jsem jim chtěl vypsat žádanku, tak mi řekli, že nechtějí, necítí tu potřebu.

Tisíce dávek účinných léků na covid leží zbytečně ve skladech. Proč?

Domácí

Hraje roli i to, nakolik je pacient ochoten komunikovat. Léčba se mu nabízí na začátku onemocnění, kdy se ještě cítí dobře a mnozí mají lehký průběh. Je tu ale celá řada pacientů, kteří se po několika dnech výrazně zhorší, a pak se dostaneme do situace, kdy by si volbu rozmysleli, nemoc se ale už příliš rozběhla, a léčbu tak už nemohou dostat.

Kolik pacientů jste v poslední době na infuzi protilátek poslal?

To množství, které s indikací souhlasilo, je zhruba stejné jako množství, které nesouhlasilo. Nejsem v ordinaci každý den, ale mám informaci od kolegů, že za minulý týden odmítli asi čtyři lidé, což odpovídá počtu, který se k aplikaci nechal přesvědčit. Až do minulého týdne (rozhovor vznikl minulý týden - pozn. red.) jsme pacienta s covidem neměli.

Kde to tedy drhne? Proč se k léčbě nedostává víc lidí, když nakažených tak přibývá?

Řekl bych, že se všichni snažíme, nedokážu říct, kde je problém. Je otázka, jestli to opravdu nefunguje. Nemám data, kolik lidí, kteří leží na JIP, mohlo protilátky dostat a nedostalo.

Dali jsme si ale poměrně hodně práce s tím, abychom informovali lékaře, nemocniční lékaře, a mám pocit, že i informace směrem k pacientům je poměrně transparentní. Mluvilo se o tom, že by tuto informaci mohli pacienti dostat ve chvíli, kdy jim přijde SMS z laboratoře s tím, že mají pozitivní PCR test.

Co přesně má člověk dělat ve chvíli, kdy má pozitivní test na covid?

Jsou možné dva způsoby. Pacient, který má příznaky, přijde k praktickému lékaři, kde je vyšetřen a dozví se mimo jiné, že má pozitivní test. Lékař ho pošle na konfirmaci PCR testem a zároveň nabízí možnost léčby monoklonálními protilátkami, pokud je k tomu pacient indikován.

Pak jsou tu lidé, kteří se otestují někde jinde, a těm mohu říct pouze to, aby, pokud mají pozitivní test, kontaktovali svého lékaře. Neměli by zůstat doma s vědomím, že mají covid, a nijak to dál neřešit. Ať už jsou to starší a rizikoví pacienti, ale i mladí, kteří na léčbu indikovaní nejsou.

Související témata:

Výběr článků

Načítám